Pokusili  jsme  se  Haškovy  básně  shromáždit  do  jednoho  svazku, doplnit o nalezené práce a seřadit chronologicky tak, aby bylo patrné, jak se jeho poezie vyvíjela ve vztahu k dějinným událostem, které nastaly během Haškova života i k jeho osobním zážitkům. Jednotlivé časové etapy jsou doplněny fotografiemi, především z literárních fondů Památníku národního písemnictví a zajímavostmi z Haškova života. Pozorný čtenář zjistí, že v básních Hašek koncentroval svoje názory, pocity i emoce,  které lze v  próze vyjádřit jen obtížněji nebo obšírněji. Jeho básně se tak staly kořením i ostřím jeho prózy. Některé práce z období Haškova působení v časopise Čechoslovan, kdy se v Rusku formoval základ budoucí československé armády a práce z jeho působení v Rudé armádě, mohou působit na  dnešního čtenáře jako díla primitivní, schematická, podporující třídní nenávist a násilí. Uvědomme si však, v jaké době vznikala. Celá Evropa byla naprosto překopána...To, co platilo v předválečné idylce monarchie nebo v současné, rozmazlené a zhýčkané Evropě, nemohlo platit v zavšivených zákopech plných mrtvolného  pachu, v  zajateckých táborech, kde tyfus zabíjel po desetitisících ani ve zbídačených domovech, kde hladem umíraly ženy a děti vojáků na obou stranách fronty. Nenávist k mocným, kteří jejich utrpení zavinili a vidina nové, spravedlivější budoucnosti, byla tak silná... Haškovy básně i próza z tohoto období však mají nesporný dějepisný a dokumentační význam. Podávají svědectví o událostech, které svět zavedly tam, kde se nachází. Je-li lepší či horší, nechť posoudí čtenář sám.
Jaroslav Šerák