Zdroj a Atlasova vzpoura jsou vlastně dva teoretické spisy objektivismu (tento název dala svojí filosofii Randová), zasazené do hodně schématického pokusu o literární příběh. Cílem obou je sdělit světu, že pouze ryzí objektivní kapitalista může být opravdovým člověkem. Nejvyšší instancí všeho je totiž člověk sám a jeho rozum. Prioritu má smyslové poznání skutečnosti. Co nepoznáváme smysly, neexistuje. Je mi líto, ale v 21. století už tohle tvrzení obhajují jen zabednění myslitelé. Stačí se zeptat kvantových fyziků. A pohrdání emocemi jako nečím nedospělým? Zajímavá rozumová frajeřina, ale skoro se chce říct, že na každého jednou emocionálně dojde.

Americký Kongres označil v roce 1991 Atlasovu vzpouru za druhou nejvlivnější knihu v USA. První byla Bible. I přesto je to ten nenepravděpodobnější bestseller, jaký si dokážu představit. Možná v něm lidé budou hledat návod k tomu, jak být v životě úspěšnějšími, bohatšími, asertivnějšími, sebejistějšími. Možná to bude takový myšlenkový inkubátor budoucích vítězů.

Randové objektivismus je jedním z pokusů nasměrovat člověka ke krajnímu individualismu. Možná je egoismus lidem skutečně přirozenější než pomoc druhému. Nevím, jak vám,ale mně bylo vždycky příjemné, když jsem v životě potkal ty, kteří mi, byť i se sebezapřením, pomohli. 

Atlasova vzpoura Ayn Randové je svědectvím o jednom směru přemýšlení o člověku. Pochopitelně , že nejde o nějakou konečnou filosofii, která jediná "ví" a "dokazuje". Je-li svět opravdu černobílý (jak tvrdí Randová)  nebo barevnější, to se asi v žádné knize ani najít nedá.