Oblek, kterému nic nevadilo vypráví příběh malého Tomáše. Jako každý kluk sní i Tom o svém prvním obleku na míru. Jenže je nejmladší ze sedmi bratří. Všichni mají obleky, jen on pořád nosí čapku, krátké kalhoty a svetr. Přitom by si tak moc přál oblek na celý rok a pro každou příležitost. Pak se skutečně jednoho dne přesně takový, hořčicově žlutý oblek objeví. Jenže Tom má přece jenom šest bratrů. Všichni si chtějí záhadný oblek vyzkoušet, pro každého se musí trošku poupravit, přešít, založit tuhle a tam. Jenže nikomu nesedí tak, jak by měl. I když z něho přímo křičí výstřednost a jedinečnost, Tomovi to nevadí, naopak. Jakmile ho jednou oblékne, už ho nesundá a vesele si v něm vykračuje městem křížem krážem. Tomovi se splní jeho přání. Zvláštní na prostřední pohádce je, že na rozdíl od zbývajících dvou, až na tu výstřední barvu obleku, není nijak přehnaně bláznivá. Její ústřední motiv je obyčejná radost z něčeho drobného, co bude Toma doprovázet každý den, ale přesto nezevšední.

Zato třetí pohádka Kuchyně paní Třešinkové se potrhlostí jenom hemží. Za vším stojí pár kuchyňských přístrojů a dva šotci, kteří se v kuchyni u paní Třešinkové usídlili. Hlavně díky nim se paní Třešinkové tolik daří, její koláče jsou vyhlášené a všechno běží tak, jak má. Jenže jednoho dne se lednice rozhodne, že umí péct stejně jako trouba, šlehač si usmyslí, že vyžehlí košile stejně dobře jako žehlička, a toustovač chce pro změnu vyrábět led. Vznikne z toho šlamastyka, hotová pohroma a absolutní chaos. Situace nemá daleko ke katastrofě, snad nakonec šotci všechno ukočírují a kuchyň paní Třešinkové i její pověst hospodyňky bude zachráněna. Kuchyně paní Třešinkové je eskapádou, ve které si nakonec každý ze spotřebičů uvědomí, že bude nejlepší, když budou dál dělat to, co jim jde nejlépe, ačkoli to jedno dopoledne, kdy si vyzkoušely něco nového, bylo víc než napínavé.
 

Argo dětem

Útlá knížka pro děti nadchne jednoduchou a upřímnou hravostí i nejednoho dospělého čtenáře. Navíc se povedlo i grafické zpracování. Obálka vzorem (modrobílé pruhy podobné látce) tak trochu připomíná pyžamo. Snad aby po ní děti nebo předčítající rodiče sáhli před spaním. Obálku zdobí barevná ilustrace dvou nezbedných kuchyňských šotků. Ostatně celá kniha je bohatá na ilustrace, které doplňují jednotlivé pohádky.

I když se jedná o pouhé tři krátké příběhy, jejich přečtení určitě stojí za to. Jsou bláznivé i zábavné, plné humoru a fantazie, jež neurazí žádného začínajícího čtenáře, naopak podnítí jeho vlastní představivost. Tak jako není důležité, při jaké příležitosti si Tomík obleče svůj hořčicový oblek, nezáleží ani na tom, kdy si pohádky Plathové dítko přečte. Bez nich ovšem přijde o možnost vysnít si svoji vlastní ideální postel a nikdy se nedoví, že za výborným koláčem se neskrývají jen ingredience, ale taky trochu kouzla kuchyňských šotků.

Barbora Čiháková, psáno pro Literární baštu Dobré češtiny