Lukáš Přibyl a Michal Plzák. Tihle dva se hledali, až se našli. První začal při vysokoškolských studiích pátrat po osudech svého dědečka, který byl mezi prvními českými Židy, kteří skončili v koncentráku. Nakonec tohle rodinné pátrání přerostlo v soukromý velkoprojekt, 400 hodin natočeného filmového materiálu, mnoho let trvající pátrání po přeživších na všech obydlených kontinentech. Když byl 4 DVD komplet Zapomenuté transporty v roce 2009 hotový, bylo jasné, že jde o světově unikátní kolekci výpovědí. Že se do mozaiky informací o holocaustu dostala další, téměř neznámá část, o vyhlazovacích táborech v Bělorusku, Estonsku nebo Lotyšsku.

Druhý jmenovaným je nejen šéfredaktorem nakladatelství Kalich, ale také od roku 2008 vedoucím seminářů o holocaustu na pražském institutu CERGE-EI. Na jarní a podzimní semestr mu pravidelně přijíždějí studenti z celého světa. Pokud je holocaust skutečně zajímá, jsou na správném místě. Obsáhlé a detailní informace, nečekané souvislosti. Navíc je Plzák kujón na knižní rozhovory. Stačí připomenout jen ty se Sváťou Karáskem nebo Jiřinou Šiklovou.

Když tedy jednou pozval Plzák Přibyla, aby řekl studentům něco o Zapomenutých transportech, bylo o knize rozhovorů Zapomenuté transporty vlastně rozhodnuto.  Lukáš Přibyl v ní mluví nejen o vzniku filmu, ale především o ďábelských válečných poměrech na východě Evropy a o zázraku, kterému se v těchto místech rovnalo přežití. Může se vlastně zájemce o holocaust dozvědět ještě dnes něco nového? Ano, v téhle knize.

Tomáš Weiss