Paul Hacker (1946) je rodák z New Yorku. Československo poprvé navštívil v rocu 1965 jako současť studentské skupiny, která směřovala do Sovětskeho svazu. V službách americké diplomacie strávil 30 let a jeho hlavním zaměřením boyo kromě Československa i Finsko, odkud pochází jeho manželka. V současnosti tráví důchod nedaleko Miami na Floridě.

Kniha je pochopoitelně plná různých informací, ke kterým není snadné se jinak, než přes dipolmatické vzpomínky, dostat. Hlavně jde o pohled Spojených států na situaci v Československu pro roce 1989 a na rozdělení Československa v roce 1993. Paul Hacker není drbna, ale jeho vzpomínky dokreslují známá fakta o zajímavé detaily. Pochopitelně o Mečiarovi, kterého Hacker soukromně přezdívá Rocky a píše o jeho mocenských ambicích a velmi pozezřívavé povaze. Vzpomíná i na to, jak Mečiar vypekl General Motors, když se ucházeli o možnost investovat do automobilového průmyslu na Slovensku.  Popisuje dokonce to, jak chtěli cíleně připravit Mečiarovi delší cestu do USA, kde doufali, že ho různá setkání s vysokými americkými politiky budou kultivovat. Zajímavé je také, jak Hacker popisuje tzv. štěnicovou aféru, tedy chvíli, kdy se na americkém konzulátu našly aktivní odposlechy. V odpovědi na otázku, kolik jich vlastně bylo, v sobě Hacker nezapře diplomata: víc než jedna, méně než sto.  Kniha má ale pochopitelně množství dalších postřehů: třeba velmi napjatý vztah slovenského konzula USA (tedy autora) a do roku 1993 jeho nadřízené, nedávno zemřelé první polistopadové velvyslankyně USA v Praze, Shirley Temple Blackové. Kniha se zmíní i o vztahu Ameriky k Václavu Havlovi a jako člověka, kterému Mečiar lezl silně na nervy, popisuje Hacker bývalého prezidenta USA Jimmyho Cartera.