KB: Ne, je zcela smyšlené. V době, kdy jsem knihu psala, jsem v USA ještě ani nebyla. Iowu jsem si vybrala právě proto, že jsem o ní věděla jen to, že tam roste hodně kukuřice a že tam jednou žila knihovní kočka jménem Dewey Read More Books. Broken Wheel je založeno na mé představě typického amerického maloměsta, jak ho znám z knížek a z amerických filmů.

DWG: Nebylo by pro Vás zajímavé se do Iowy podívat?

KB: Byla jsem tam! Poté, co mou knihu vydali v Americe, jsem hodně po Iowě i USA cestovala.

DWG: Jak v USA knihu přijali?

KB: Zdá se, že se v Americe moc dobře prodává. Překvapivě hodně lidí si myslí, že se mi prostředí Iowy podařilo vykreslit docela autenticky.

DWG: Váš román byl přeložen do dvaceti pěti jazyků, což je na debut úctyhodné číslo. Čekala jste takový úspěch?

KB: To určitě ne. Když jsem román psala, ani jsem netušila, jestli vůbec vyjde, natož že by měl být přeložen do více jazyků.

DWG: Hlavní postava, dívka Sara, se zdá být notně autobiografická. Je to tak?

KB: Vždycky jsem říkala, že ne, ale pak jsem zjistila, že to nejspíš tak bude. Myslí si to i mí přátelé. Ale na rozdíl ode mě nemá Sara žádné přátele a všechen svůj volný čas tráví zabořená v knihách. Ja bych si dovolila říct, že nějaký ten společenský život přece jen mám (smích).

DWG: Asi je těžké nevložit do postavy ani kousek ze sebe sama.

KB: Ano, proto si myslím, že ve všech obyvatelích Broken Wheel je něco ze mě. A přesně jako Sara někdy považuju knihy za lepší společníky než lidi.

DWG: Čtete zjevně hodně a často. Máte nějaký oblíbený žánr?

KB: Asi ani ne. Čtu téměř všechno, od chicklit přes detektivky, literaturu faktu, romány atd. Co se týče detektivek, preferuju ty méně krvavé. Třeba Agathu Christie. V jejích románech jsou motivy zločinu často prozaičtější, třeba nevěra či žárlivost.

DWG: Ve Švédsku Vám vyšla už druhá kniha, která se jmenuje Livet, motorcycklar och andra omöjliga projekt (Život, motorky a jiné nemožné projekty). To je celkem zapeklitý název…

KB:  Ano, líbí se mi dlouhé komplikované tituly (smích).

DWG: Čím se tento román liší od Čtenářů z Broken Wheel?

KB: Děj se tentokrát odehrává na švédském zapadákově. Je to fiktivní městečko, které se v lecčem podobá Broken Wheel. Myslím, že taková místa existují všude ve světě. Konkrétně tady původně průmyslové město zasáhla velká vlna vystěhovalectví, život se zde zastavil. Hlavní postavou je Anette, svobodná matka, která otěhotněla mladá a svá nejlepší léta věnovala dceři. Když ta trochu povyrostla, vrátila se Anette do školy a najednou má mnohem víc času pro sebe. Chce zjistit, kdo vlastně je, a tak se pouští do hledání věcí, které ji dělají šťastnou. Konečně si udělá řidičák na motorku a chytí život za pačesy.

DWG: Vždy jste se chtěla věnovat psaní feel-good románů?

KB: Odjakživa jsem měla ráda šťastné konce. Jednou ale napíšu i detektivku. Nejspíš ale asi pod pseudonymem. Jinak bude táta zklamaný (smích).

DWG: Kde se bude odehrávat?

KB: Patrně v Anglii.

DWG: A jaké máte oblíbené autory?

KB: Ráda čtu Fredrika Backmana. Práve jsem dočetla jeho knihu Muž jménem Ove.

DWG: Na čem teď pracujete?

KB: Píšu další knihu. Tentokrát se bude odehrávat v americkém Oregonu.

DWG: V současnosti se už psaní věnujete na plný úvazek. Máte při práci nějaké rituály?

KB: Obvykle brzo ráno vstanu a sednu si k počítači. Když cítím, že by to chtělo trochu pohybu, procházím se po bytě a zalévám kytky. Nakonec ale všechny umřou. Zdá se, že zalévání čtyřikrát až pětkrát denně jim neprospívá.

DWG: Jakou radu byste dala začínajícím autorům, kteří musí zároven chodit do práce nebo do školy?

KB: Dobrá otázka. Člověk by měl myslet na to, že toho má ještě hodně před sebou. Všechno nemusí být hotové hned. Když jsem se ale jednou rozhodla, že knihu dokončím, našetřila jsem si peníze a odjela do Irska, kde jsem psala a cestovala zároveň. Řekla jsem si, že rukopis nemusí být perfektní, hlavně aby byl hotový. Pak jsem ho poslala do několika nakladatelství, které ho odmítly. Odmítlo ho i moje stávající nakladatelství, a tak jsem rukopis upravovala, dokud mi ho neodsouhlasili. Trvalo to několik let, než se to povedlo. Při psaní musí mít člověk trpělivost.

 připravila Dominika Wittenberg Gašparová, psáno pro Skandinávský dům