Do Prahy přijede Deon Meyer

/ Tomáš Weiss

Jihoafrický autor světově uznávaných krimi Ďáblova hora a 13 hodin přijede pozdravit svoje české čtenáře v pátek 23. října v rámci jeho cesty po Evropě, spojené s prezentací na Knižním veletrhu ve Frankfurtu, kde bude jednou z hlavních hvězd.
Jihoafrický autor světově uznávaných krimi Ďáblova hora a 13 hodin přijede pozdravit svoje české čtenáře v pátek 23. října v rámci jeho cesty po Evropě, spojené s prezentací na Knižním veletrhu ve Frankfurtu, kde bude jednou z hlavních hvězd.

V říjnu přijedete do Prahy. Už víte, co byste chtěl vidět?
Je toho  spousta,  jen si  nejsem  jistý,  jestli  to  v  časově  náročném  programu stihnu.  Ale  rozhodně si nenechám ujít východ slunce nad Vltavou, Karlův most, Staroměstské náměstí. A věřím, že ještě zbyde chvilka pro poslech Mozarta.
 

Je to vaše první návštěva nebo už jste u nás byl?
Ještě jsem neměl tu čest, ale slyšel jsem, že Praha je jedním z nejkrásnějších měst na světě.
 

Víte něco o naší zemi?
Vím něco málo z historie... Třeba o nesmírně statečných činech českých partyzánů během 2. světové války, o Pražském jaru, o Sametové revoluci. Ale nejvíc ze všeho je pro mne důležitý fakt, že Mozart miloval Prahu (a Pražané jeho) a zde slavil obrovské úspěchy. Víte, já jsem Mozartem absolutně posedlý...
 

Je  o  vás  známé,  že  inspiraci  čerpáte  přímo  v  terénu.  Trávíte  mnoho  času s  policisty,  forenzními psychology,   ale   také   v   problémových   oblastech   (motorkářské   trasy,   vykřičené   čtvrti   atd.) Předpokládám tedy, že budete znát i Radovana Krejčíře... Co si myslíte o jeho kariéře? Jak to že se jako cizinec mohl během tak krátké doby etablovat jako místní nejvyšší šéf?
Samozřejmě že znám pana Krejčíře. Přišel do Jihoafrické republiky ve chvíli, kdy byla moje země slabá a bezbranná vůči jeho kriminálním aktivitám. Jak se říká, byl ve správnou chvíli na správném místě – ve smyslu  organizovaného zločinu, ve chvíli, kdy naše policejní složky procházely velkou proměnou a restrukturalizací.
 

Vaše návštěva shodou okolností proběhne v období mezi prvním a druhým dílem filmů o Radovanu Krejčířovi. Myslíte si, že by pro vás tyto filmy byly zajímavé?
Rozhodně ano! Fascinují mne lidské příběhy, obzvlášť když je tam kriminální úhel pohledu. Jeho příběh má navíc souvislost s mojí zemí, s Jižní Afrikou.

Zajímá vás jeho případ?
Ano. Je to velmi zajímavý pohled do organizovaného zločinu Jižní Afriky dnešních dní.

Jaké je pozice žen u jihoafrické policie?
Policejní složky vymáhající právo jsou převážně mužským světem, na všech kontinentech.Tak je tomu i u nás. Jihoafrická vláda a policie dělá maximum pro jmenování žen do funkcí a jejich podporu, a  to včetně tréninku a propagace.  Kupříkladu Národní policejní komisařka je žena. Nicméně myslím, že ženská tvář je skutečnou výzvou pro přijetí do jihoafrických policejních složek (SAPS).

Je  obtížné  bojovat  proti  diskriminaci žen  obecně  v zemi,  kde  je velká  pozornost  věnována  rasové diskriminaci?
Zdá se mi, že jsme mnohem blíže rovnocennému postavení mužů a žen, mnohem dále než s
rasovou rovností. Možná proto, že rasová příslušnost je dnes také otázka ekonomická.  

Kdy přišel na svět Benny?
Bennyho jsem stvořil ve svém prvním románu přeloženém do angličtiny (Dead Before Dying).
Od začátku jsem věděl, že s ním budu chtít pracovat jako s hlavním hrdinou, ale nikdy jsem si nemyslel, že se k sobě budeme neustále vracet. O jeho postavě se mi velmi dobře píše. Už nyní plánuji další román s Griesselem v hlavní roli.

Nakonec hraje Griessel hlavní roli ve čtyřech pokračováních... Můžete prozradit, jak se bude vyvíjet jeho alkoholismus?
Benny pije už od první knihy, s tím už nic nenadělám... Jediným řešením pro mne bylo naplno odkrýt jeho nemoc tak, abych Bennyho odhalil jako člověka a jako zajímavou osobnost, jak nejlépe to bude možné.
 

Je vám blízký?
Ano, je mi velmi blízký, je jako můj problematický bratr – taková černá ovce rodiny.
 

A v čem tkví jeho síla a přitažlivost coby hlavního hrdiny?
Myslím, že Bennyho síla a přitažlivost, jak říkáte, tkví v jeho znalostech detektiva a také v jeho schopnosti po pádu znovu vstát a jít dál. Svou roli hraje samozřejmě i fakt, že Benny ví, že jeho pití je jen a jen jeho vlastní chyba.

Píšete v afrikánštině, následně jsou vaše knihy překládány do angličtiny a z ní pak do dalších jazyků. Do jaké míry je afrikánština dnes rozšířená a nakolik ji vytlačuje angličtina?
Afrikánština je stále velmi živá. V JAR patří mezi devět oficiálních jazyků, je druhým nejpoužívanějším jazykem, hned po zulštině. Nicméně angličtina se u nás stane velmi brzy předním jazykem.
 

Proč je pro vás tak důležité psát v afrikánštině?
Samotné psaní je náročné. A psaní v další řeči, kterou je pro mne angličtina, by bylo ještě náročnější. Není to tedy otázka důležitosti, ale nutnosti, prosté nezbytnosti.

rozhovor připravila agentura Turner

Další články

Sigurjón Birgir Sigurðsson, který si říká Sjón (v překladu Zrak), je příslušník generace islandských autorů, která se zhlédla v punku, surrealismu a dadaismu, ty však promíchává s islandskou tradicí, již představují ságy, mýty a příroda. Průlom v autorově tvorbě představoval román Syn stínu, který v roce 2005 obdržel Cenu Severské rady za literaturu (česky 2008). Kromě literatury se Sjón věnuje i hudbě, je jedním z blízkých spolupracovníků světově proslulé zpěvačky Björk.
Rozhovory

V novém UNI rozhovor se Sjónem

Sigurjón Birgir Sigurðsson, který si říká Sjón (v překladu Zrak), je příslušník generace islandských autorů, která se zhlédla v punku, surrealismu a dadaismu, ty však promíchává s islandskou tradicí, již představují ságy, mýty a příroda. Průlom v autorově tvorbě představoval román Syn stínu, který v roce 2005 obdržel Cenu Severské rady za literaturu (česky 2008). Kromě literatury se Sjón věnuje i hudbě, je jedním z blízkých spolupracovníků světově proslulé zpěvačky Björk.
 | Ondřej Bezr
Detektivkáři to nemají v současném zapříběhovaném světě literatury snadné. Už jenom přijít na něco, o čem si zmlsaný krimi znalec řekne - ty jo, tak to jsem nečekal! Proto denně sedm, osm hodin sedí a píšou a píšou ....a doufají, že na něco nevšedního prostě kápnou. Posoudit můžete sami - norskému autorovi Thomasi Engerovi vyšla teď česky další detektivka -  Horká půda.
Rozhovory

Thomas Enger - rozhovor

Detektivkáři to nemají v současném zapříběhovaném světě literatury snadné. Už jenom přijít na něco, o čem si zmlsaný krimi znalec řekne - ty jo, tak to jsem nečekal! Proto denně sedm, osm hodin sedí a píšou a píšou ....a doufají, že na něco nevšedního prostě kápnou. Posoudit můžete sami - norskému autorovi Thomasi Engerovi vyšla teď česky další detektivka - Horká půda.
 | Tomáš Weiss
Některé papírové časopisy mají ještě tu moc: otisknete v nich povídku a najednou o vás ví celý literární svět. To se stalo Dánce Dorthe Norsové (1970). Ten časopis se ale musí jmenovat The New Yorker (mimochodem - v posledním čísle vyšla nová povídka Milana Kundery). Rozhovor s autorkou připravila její překladatelka Markéta Kliková.
Rozhovory

Základem mých povídek je časté stěhování

Některé papírové časopisy mají ještě tu moc: otisknete v nich povídku a najednou o vás ví celý literární svět. To se stalo Dánce Dorthe Norsové (1970). Ten časopis se ale musí jmenovat The New Yorker (mimochodem - v posledním čísle vyšla nová povídka Milana Kundery). Rozhovor s autorkou připravila její překladatelka Markéta Kliková.