Fantasta s nohama na zemi - rozhovor s redaktorem edice Fantastika v Argu Martinem Šustem

/ Roman Tilcer

Edici Fantastika i mnohé další tituly fantastického žánru má v Argu na starost Martin Šust. Fantastickému žánru se věnuje dlouhodobě také jako redaktor časopisu XB-1 (dříve Ikarie). Věnuje se psaní autorských profilů vydávaných v knihách mnoha žánrových nakladatelství a mimo jiné sestavil i řadu úspěšných science fiction a fantasy antologií. Rozhovor vyšel v červencovém čísle web měsíčníku #mojeargo.
Edici Fantastika i mnohé další tituly fantastického žánru má v Argu na starost Martin Šust. Fantastickému žánru se věnuje dlouhodobě také jako redaktor časopisu XB-1 (dříve Ikarie). Věnuje se psaní autorských profilů vydávaných v knihách mnoha žánrových nakladatelství a mimo jiné sestavil i řadu úspěšných science fiction a fantasy antologií. Rozhovor vyšel v červencovém čísle web měsíčníku #mojeargo.

# Pověz mi, co všechno máš jako vedoucí fantastické edice na starost? Jde „jenom“ o vybírání titulů k vydání, nebo rozhoduješ třeba i o technických parametrech vydávaných knih?

Výběr vhodného titulu k vydání je samozřejmě pouze začátek. Jsem zodpovědný za přípravu knihy od výběru až po její odeslání do tisku. Jde také o volbu vhodného týmu, který knihu následně připraví, a o celkový dohled nad jednotlivými etapami přípravy, ať už jsem „pouze“ odpovědný redaktor, anebo současně i redaktor jazykový. U každého titulu volím nejen vhodného překladatele, ale rovněž externího redaktora, korektora, grafika i sazeče, a v jednotlivých fázích na vše dohlížím. Současně jsem zodpovědný za volbu a přípravu obálky, ať už ji přebíráme z originálního vydání, nebo připravujeme obálku vlastní. Řadu knih, zvláště těch, které už v českém překladu dříve vyšly, navíc s oblibou doplňuji různými předmluvami, ilustracemi, mapou a dalším bonusovým materiálem. Technické parametry titulu, tj. určení formátu, typu vazby atp., jsou pak věcí domluvy s technickou redakcí a vedením.

#Podle čeho vybíráš, co vydáte? Sleduje edice nějaký konkrétní cíl?

Edice Fantastika a „fantastická“ produkce nakladatelství Argo se od začátku snaží nabídnout čtenářům co nejrozmanitější produkci, nejde tedy o jakkoli vyhraněnou volbu titulů. Vše je otázkou osobních nároků redaktora na kvalitu s nevyhnutelným přihlédnutím k předpokládanému prodeji (přestože stojím za volbou a přípravou většiny Argem připravovaných „fantastických“ knih, najde se nemálo případů, kdy se žánrové knihy ocitnou i ve výběru mých redakčních kolegů). Volba vhodného titulu je v mém případě výsledkem setrvalého zájmu o fantastický žánr, rozhodně nemohu jednoduše čekat, co nám nabídnou literární agenti. Vzhledem k velikosti našeho nakladatelství a počtu lidí, kteří se na přípravě každé knihy podílejí, od odpovědného redaktora až po marketing, je předpoklad prodejů jasným limitem výběru. Přesto nechceme vydávat pouze „bestsellery“, naopak se snažíme o to, abychom fantastický žánr představili v co nejpestřejší podobě od klasiky až po horké novinky. Vydáváme tak nejen J. R. R. Tolkiena, George R. R. Martina a Margaret Atwoodovou, ale i například Theodoru Gossovou, Jeffa VanderMeera či Paola Bacigalupiho.

#Ve fantastické edici vydáváte především angloamerické autory. Dá se do budoucna očekávat větší zaměření na tvorbu spisovatelů z jiných oblastí, případně na ty domácí?

Fantastická literatura je stále doménou především angloamerických autorů. V posledních letech se tato letitá nadvláda snahou o co největší diverzitu mění, i tak se ale to nejzajímavější zpravidla objeví nejprve v anglickém překladu a až poté v dalších světových jazycích, což o mnohém vypovídá.Mezi naše autory patří Izraelec Lavie Tidhar, Nizozemec Thomas Olde Heuvelt, Španěl Manel Loureiro, Polák Jakub Ćwiek, Švéd Simon Stålenhag či Slovák Jozef Karika, přesto lze předpokládat, že prozatím bude produkce Arga zaměřena především na anglo-americkou fantastiku, ostatně i ta se v posledních letech v mnoha ohledech proměnila a nabízí díla autorů se vskutku pestrým původem. Samozřejmě se chceme nadále věnovat i tvorbě domácích autorů. Mezi ty „naše“ patří Pavel Renčín, Vilma Kadlečková či nově Petr Jaroněk. Oproti nakladatelstvím, která se prioritně věnují domácí tvorbě, bude však i česká „fantastická“ produkce v našem výběru prozatím spíše vítaným doplňkem. Ostatně při pohledu na český knižní trh rozhodně necítím, že by domácí tvorba zůstávala přehlížena, naštěstí je tomu právě naopak.

#máš v edici nějaký zapadlý klenot, na který bys rád upozornil? Nebo naopak žhavou novinku méně známého autora, kterého bude radno sledovat?

Nejde o knihu z edice Fantastika, ale přesto musím zmínit Smyčku od švédského výtvarníka a spisovatele Simona Stålenhaga, kterou nedávno adaptovali do seriálové podoby na Amazon Prime. Pro mě je to geniální spojení obrazů a textu, humanistická science fiction, která mi v mnohém připomíná například tvorbu Clifforda D. Simaka. Jenže je to také velkoformátová obrazová publikace, a to je u nás bohužel stále ještě příliš neobvyklá věc, což se negativně projevilo na prodejích. Měl jsem v plánu vydat nejen další Stålenhagova alba, ale třeba zkusit i jiné obrazové publikace, které kombinují příběh s obrazy. Druhé Stålenhagovo album máme připravené k vydání a jsme v situaci, kdy zřejmě sáhneme po možnosti crowfundingu, aby vůbec vyšlo. A pokud jde o žhavé novinky, rád bych vydal nový román Lavia Tidhara, což je zábavné a inovativní převyprávění artušovské legendy, nicméně i zde narážíme na lehký neúspěch jeho posledních knih včetně Centrální stanice, skvělé knihy, která však místo tradičního dějového oblouku nabízí mozaiku drobných příběhů vytvářejících jeden celek, což pro konzervativní domácí čtenáře zřejmě nebylo příliš lákavé...

# Co považuješ za největší úspěch své fantastické edice?

Čistě z komerčního hlediska jsou v rámci edice Fantastika nejúspěšnější například knihy Patricka Rothfusse (tam se denně modlím, aby přišla zpráva o dokončení Dveří z kamene) či Bena Aaronovitche, který naštěstí nemá s autorským blokem žádné problémy. V současnosti se skvěle daří především Svědectví od Margaret Atwoodové. Mimo edici je samozřejmě nadmíru úspěšná řada Píseň ledu a ohně či „novinky“ od J. R. R. Tolkiena. Velkou radost mám z nového vydání série příběhů z Holdstockova Lesu mytág, ale i z nového vydání Simmonsových Zpěvů Hyperionu. Neustále se ptám, zda už nejsou konečně volná práva na knihy Petera S. Beagla, která bohužel blokuje vleklý soudní spor. Obecně jsem se v Argu dostal k novým vydáním mnoha knih, které považuji za „srdcovky“, z poslední doby musím jmenovat „blu-ray“ verzi Powersových Bran Anubisových. Největším úspěchem je pro mě ale to, že mě práce na knihách stále baví, poznávám díky ní řadu skvělých lidí nejen u nás a těším se na každou další vydanou knihu, i když v poslední době s obavami, zda se knižní trh otřepe z ran zasazených pandemií.

#Na Facebooku spravuješ stránku Fantastika v nakladatelství argo. Co všechno to obnáší?

Facebookovou stránku věnující se Fantastice v Argu jsem založil, protože jsem stejně jako snad každý redaktor měl pocit, že se „mým“ knihám nedostává v onom setrvalém přetlaku zajímavých titulů na hlavní stránce Arga dostatek pozornosti. Plus jsem rád v osobním kontaktu se „svými“ čtenáři. Netvořím ji sice sám, ale o   valnou většinu příspěvků se skutečně starám já.Obnáší to informace o chystaných i  vydaných titulech, různé zajímavosti spojené s našimi knihami (oblíbené jsou například různé zahraniční obálky námi vydaných knih) a od nedávna také minirozhovory s našimi spolupracovníky. Myslím, že komunikace se čtenáři je důležitá nejen pro získání potřebné odezvy, ale také pro budování pocitu sounáležitosti, kterou čtenář získá při přímém kontaktu s redakcí. Stejného názoru jsou zřejmě i moji kolegové, což vedlo ke vzniku facebookových stránek zaměřených na komiks a dětskou literaturu v Argu

.# připravil Roman Tilcer pro měsíčník .#mojeargo , překladatel

Další články

Přesto, že se nová kniha Pavla Bareše Meta odehrává v trochu jiném světě, jejím hlavním úkolem je vyprávět o tom našem. Má čtenáři ukazovat věci, které zná z každodenního života, na které už je zvyklý, nad kterými ho snad ani nikdy nenapadlo uvažovat a ptát se: „Přijde ti to v pohodě?“
Rozhovory

Meta vypráví o lidech se superschopnostmi - rozhovor s Pavlem Barešem

Přesto, že se nová kniha Pavla Bareše Meta odehrává v trochu jiném světě, jejím hlavním úkolem je vyprávět o tom našem. Má čtenáři ukazovat věci, které zná z každodenního života, na které už je zvyklý, nad kterými ho snad ani nikdy nenapadlo uvažovat a ptát se: „Přijde ti to v pohodě?“
 | Jiří Štěpán
Jednou z nejočekávanějších knih letošního jara je novinka Jiřího Hájíčka Plachetnice na vinětách. Děj románu se odehrává v Praze, později ale i v Českém Krumlově. Spisovatel se tak znovu vrací do jižních Čech, svého domovského prostředí, které je i dějištěm jeho oblíbených vyprávění. Stejně jako v Rybí krvi je hlavní postavou žena.
Rozhovory

Jako muž jsem stál na straně Marie - rozhovor s Jiřím Hájíčkem

Jednou z nejočekávanějších knih letošního jara je novinka Jiřího Hájíčka Plachetnice na vinětách. Děj románu se odehrává v Praze, později ale i v Českém Krumlově. Spisovatel se tak znovu vrací do jižních Čech, svého domovského prostředí, které je i dějištěm jeho oblíbených vyprávění. Stejně jako v Rybí krvi je hlavní postavou žena.
 | Radek Štěpánek
Vyšlo dílo, jehož první koncepci připravil před šedesáti lety Václav Černý. Rozpracované antologie Italská renesanční literatura se po letech ujal romanista a profesor Karlovy univerzity Jiří Pelán. Doplnil další jména, dopřekládal ukázky, napsal studii, dopracoval a doladil celou koncepci. Tohle je nejen zalátání jedné obrovské díry v české překladové literatuře, ale zcela jistě jeden z nakladatelských činů roku.
Rozhovory

Renesance je v jistém smyslu mládí našeho dnešního světa - rozhovor s Jiřím Pelánem

Vyšlo dílo, jehož první koncepci připravil před šedesáti lety Václav Černý. Rozpracované antologie Italská renesanční literatura se po letech ujal romanista a profesor Karlovy univerzity Jiří Pelán. Doplnil další jména, dopřekládal ukázky, napsal studii, dopracoval a doladil celou koncepci. Tohle je nejen zalátání jedné obrovské díry v české překladové literatuře, ale zcela jistě jeden z nakladatelských činů roku.