Urban v této své třetí knize jen potvrzuje, že umí napsat poutavý a vzrušující čtivý příběh s jemu tak vlastní podmanivou atmosférou. Kdo četl Sedmikostelí, bude opět mile překvapen. . Urban píše s nesmírnou lehkostí temně zamotaný, ale chtyře vymyšlený příběh.
Na první pohled hrozivá barva listů této knihy mi po prvních stranách vůbec nebyla divná. Knihu jsem si na rozdíl od ostatních knih Urbanových pošetřil na několik dní. Ukázalo se to jako moudré rozhodnutí, protože mi poskytlo čas přemýšlet. 19. století bylo zvláštní, 20. děsivé.
Navíc Urban použil krajinu, která je krásná sama o sobě, mám k ní osobní vztah - i tím mě kniha zasáhla.
Hastrman je bezesporu skvělé dílo. Strhující, drsné a přece pravdivé. Vodník bez duše, jako přírodní živel dělá prostě to, k čemu je předurčen. Není zlý ani dobrý, nelituje svých činů, ani nemá radost z toho, co provádí. Příběh zeleného mužíka si jde svou cestou a bere s sebou vše, co se mu postaví do cesty a vrcholí nezvratným a osudově pochopitelným koncem. Tak je to alespoň v první části knihy. Dočtete ji a řeknete si, bože, to prostě nemá chybu. Ale bohužel má. Ten druhý díl. Zasazený do moderní doby, se stává hastrman jaksi zbytečným a jeho postava a boj za staré časy je směšnou připomínkou minulosti. Kéž by autor zůstal u prvního dílu a nechal tak ve čtenářích vzpomínku na vodníka jako na nezkrotnou a nikdy nezkrocenou bytost, kterou obyčejný člověk nikdy nemůže zcela pochopit a která by pro něj měla být stejně úctyhodná a nedotknutelná jako třeba bůh či ďábel...
..tahle kniha je pro mě, ale myslím si i pro více lidí absolutní špičkou současné české literatury. Tahle kniha nemá chybu. Nedá se nic vytknout. Jen aby Miloš brzo napsal něco tak perfektního.