Uživatelské recenze

Pro mě neuvěřitelně sympatická kniha a ještě sympatičtější bylo setkání se samotným autorem Yannem Martelem na jeho autogramiáde v Luxoru. Autor tam mj. odpověděl na otázku z publika, proč psal o zvířatech. Odpověď byla v podstatě dech beroucí obecná pravda, a to, že:"Některé věci byste o lidech nikdy nenapsali, ale pokud píšete o zvířatech, jde Vám to poměrně snadno." Když se vyjadřoval k pitomé k otázce, jak by měl čtenář knihu uchopit, jeho odpověď byla opět skvělá: "To záleží na tom, zda-li věříte v Richarda Parkera." Moc doporučuji, přečtete jedním dechem.

Velmi mě mrzí, že po přečtení knihy v originále jsem zakoupila dva české výtisky, abych tak úžasným příběhem potěšila rodinu a při zběžném prolistování jsem narazila na gramatickou chybu.

Myslela jsem, že tuto knížku odložím a nedočtu. Zdlouhavý začátek, kdy jsem nevěděla zda čtu příručku o zvířatech, nebo náboženství, mě dokonale odradil. Ale dala jsem knížce šanci a najednou - šok... Velmi realisticky popisované pojídání mezi zvířaty jsem tedy také občas musela ,,přeskočit', ale měla jsem pocit, jakoby v psaní pokračoval jiný autor... Nemám tak na knížku ani dobrý ani špatný názor, ale rozhodně mě nenechala v klidu:-)

Kniha stojí na geniálním nápadu - soužití tygra a chlapce na člunu uprostřed Atlantiku. Po většinu času mě kniha fascinovala. Kdybych měl hledat mouchy, tak bych nemusel ten rozvláčný začátek o náboženství a občas mi to na tom moři přišlo už zdlouhavé. Asi bych to o padesát stran zkrátil. Ale jinak - skvělé

Je to složitá knížka... a bylo těžký ji pochopit, ale když vám s tim někdo pomůže, nebo sami přijdete na to jak to všechno je, tak je to úžasný dílo.

Hezký fiktivní román. Připadá mi celkem originální, ze začátku trochu nudný, ale v druhé části nabírá napínavost a spád. Prostřednictvím něho snadno nahlížíme do nitra člověka bojujícího o přežití, který za žádných okolností neztrácí víru.Jediné, co jsem nepochopila, byl ten vznášející se ostrov. Bavila jsem se o této knížce s kamarádkou.V diskuzi jsem se dostaly ke zmíněnému ostrovu.Tvrdila, že ten ostrov byl Pího výplod psychiky, neboť byl na konci svých sil,umíral, stejně jako tygr, a usilovně si přál hojnost vody a jídla.Já jí odporovala tím, že z představy se nenají a obzvlášť ne tygr, který se do stejného stavu dostat nemůže.Ale vlastně kdo ví, jak to Martel myslel?Asi jen on sám to ví a tím nám dává možnost chápat vše podle svého pohledu na svět.Je na nás čemu uvěříme.Martel to mohl napsat proto, že to podle vědeckého hlediska je nnemožné a věština lidí v té chvíli ztrací důvěru.Možná,že ten ostrov byl skutečný.Byla bych velmi vděčná za vaše nazory ohledně nejen toho ostrova.

Jste-li čtenářem filozofických (či spíše filozofujících) románů západní civilizace, pak je tato kniha dobrou volbou. Namátkové srovnání si dovolím s Alchymistou, který nadchl podobně. Na naše podmínky však myslím jde o příliš jednoduchou filozofii, spíše fiktivní realitu, která je spíše příběhová než úvahová. Ale jde zcela nepochybně o knihu zajímavou, spíše však literárně než filozoficky. Mé doporučení však má, a to i v originále, jelikož její jazyk je velmi dobře srozumitelný a hemingwayovsky jasný.

Ač jsem o této knize věděl od jejího vydání, její anotace mě příliš nezaujala. Lákala na výklad náboženství a světa zvířat, což zase nelákalo mě. Přesto jsem se s odstupem času do knihy začetl ... a byl jsem doslova okouzlen a uchvácen. Nemá význam rozebírat obsah, neboť ten je mnohovrstevný, a každý si v knize najde své. Dle mého, jedna z nejlepších knih posledních let.

Tuto knihu jsem přečetla jedním dechem, nešlo to jinak. Je opravdu moc hezky napsaná a udržuje čtenáře v neustálém napětí. Ikdyž mi bylo 'už jasné' jak příběh dopadne, vše vzalo jiný konec, který mi opravdu vyrazil dech a ještě chvíli jsem jen tak seděla a přehrávala si vše znovu do kola. Určitě se k ní ještě někdy vrátím a všem potenciálním zájemcům ji jenom vřele doporučuji.

Myslím si, že je to skvělá knížka. Mě osobně přispěla k pochopení různých náboženství. Docela mě děsí představa být v kůži Pího. Nerada bych přišla o celou svou rodinu. Jinak mě to uchvátilo. Bylo to napínavé, zábavné i poučné. Stojí za přečtení a zamyšlení. Hodně se v ní skrývá.

Knížka je rozhodně hodně zajímavá a stojí zato si ji přečíst. Není to ale nic, co by mě 'dostalo'. Je asi pravda, že je možné ji chápat v několika rovinách, ale spíš jsem v tom viděla poměrně napínavý a zajímavý příběh o neobyčejném chlapci, který zvládl 277 dní na moři a ještě navíc s tygrem za zády. Ale s mojí vírou v boha tato kniha rozhodně nepohla.

Kniha je napisana jednoduchym jazykom a je takmer cela zalozena na linearnom pribehu, preto sa deja nedotknem a odporucam necitat ani recenzie (casto len prerozpravany obsah vratane pointy), aby ste sa nepripravili o prekvapenia. Vacsinu citatelov kniha nadchne a nesklame ani scitanych fajnsmekrov, ak budu mat na pamati, ze je to 'len' kvalitne odpocinkove citanie na jeden zatah, miestami zabavne, miestami napinave, miestami poucne. Nie je to malo, ale ani nic prevratne, jeden-dva naozaj dobre (a povodne) napady.

Kniha se rozjíždí pomalu, skoro nenápadně, řekli byste až nudně, ale pak přijde opravdová smršť - děje i emocí! A na závěr, když už si chcete skoro odfouknout a knížku zavřít, vás praští do hlavy ještě jednou. Tuhle knihu by si žádný přemýšlivý čtenář neměl nechat ujít - ale potěší i milovníky divoké zvěře. :-)