Ach ... Richard Bach. Richard Bach a ten jeho záletný racek oddávající se nespoutanosti světa. Jak krásné je zavřít oči, zamknout uši, změnit se v racka a vzlétnout, být volný a neomezený. Kouzlo Bachových knih umí vpravit bdícího člověka hluboko do snů, z nichž se odmítá vratit. Jenže všechno má konec, stejně jako spisovatelovy knihy, ale co nikdy nemůže skončit, je lidská touha vznést se nad všechen ten svět a vidět ho trochu jinak, než jako člověk.
Racka považuji za kultovní dílo, které autora proslavilo po celém světě (a to přesto, že jeho ostatní knihy nečetl už téměř nikdo :-). Krásná alegorie, se kterou se lze myšlenkově ztotožnit.