Nebýt doporučení kolegů, asi bych nevydržela suchopárný úvod. Pak mne kniha neuvěřitelně chytla, je čtivá a nedají se od ní odtrhnout oči. To je i negativum, protože se mi v některých úsecích zvedal žaludek.
Proto ano, ale slabší povahy jako já by ji vůbec neměly otvírat.
Popravdě nechápu to všeobjímající nadšení čtenářů. Nejlepší detektivka? To ani náhodou. Jedna z nejčtivějších knih? To už vůbec. Popravdě, byl jsem trošku zklamán. Tohle že má být ta bomba? Dialogy občas jak z červené knihovny, postavy spolu mluví někdy tak nereálným jazykem, že jsem nevěřil, že takto dnes ještě někdo píše. Vykreslení některých postav směřuje také do červené knihovny. Stylisticky knížka místy připomínala učebnici němčiny ze 40. let od Hugo Siebenscheina. Slušelo by ji klidně seškrat o 200-300 stran. Konec, kdy kladný hrdina potrestá toho záporného podivnou konstrukcí je jedna velká tragédie. Vůbec mě to neláká si přečíst 2. a 3. díl. Škoda. Musím říct, že takovy Jo Nesbo stojí o třídu víš.
Po dlouhé době kniha, která mě donutila ji dočíst do dvou do rána. Je pravda, že takové vyřešení záhady Harriet se nabízelo už dlouho a konečné vítězství v Miléniu bylo trochu přitažené za vlasy (tyto "americkké" konce mě moc neberou), ale i tak dávám této knize jedničku s hvězdičkou a těším se až se začtu do dalšího dílu.
Uznávám, že je to velmi čtivá detektivka, ale čtivá stejně asi jako desítky jiných vydařených detektivek. Trochu nechápu ten humbuk kolem knihy, zase takový zázrak to není...
Knihu jsem dočetla dnes ráno, ale přikloním se k té menšině, která na ni nebude pět ódy. Faktem je, že je kniha napsána čtivě. Na druhou stranu mi vadí, když se děj rozjede někde na 150-200 straně a po rozuzlení následuje dalších 100 stran, které jsou opět nudné a nadbytečné. Knihy opravdu dobrých romanopisců vás musí bavit od A do Z, bez pardonu, tím spíš, pokud je kniha považována za bestseller. Vlastně celá 'Wennerstromova' dějová linie je notně přitažená za vlasy a knize podle mě vyloženě uškodila. Hlavní příběh je napínavý, ovšem místy až žalostně předvídatelný a ne zrovna moc originální. A nevím, jestli to bylo špatným překladem nebo původní předlohou, ale ani po stylistické stránce to není bůhvíjaká perla. Často se opakují určité fráze, slovní spojení, jazyk je poměrně dost jednoduchý. Což ale nemusí být u tohoto žánru možná na škodu, jen na to nejsem moc zvyklá. Detektivky moc nečtu, knihu jsem přečetla ze zvědavosti po nadšených ovacích ze stran mých známých. Ale za sebe říkám, že ten mediální poprask příliš nechápu, moje známka je někde uprostřed známkovací škály.
První díl Larssonovy trilogie mě opravdu připoutal takovým způsobem, jako žádná detektivka předtím. Člověk opravdu zjistí, že jsou dvě hodiny ráno, ale musí číst dál... Jedním z poutavých momentů je to napětí, které Larsson vytváří a čtenáře nepustí. Druhým momentem je zápletka na druhou, která je jedinečná, neuvěřitelná a zároveň varující i pro dnešní svět. NEJLEPŠÍ DETEKTIVKA, KTEROU JSEM KDY ČETL!! A že jsem jich pár přečetl...A nepřekoná ji ani Milénium 2 ani 3.
Jedna z nejčtivějších knih, které jsem kdy četla. Celá trilogie je brilantním strhujícím čtením, od kterého se prostě nejde odtrhnout. Když jsem trilogii dočetla, tak pár dní jsem prostě nemohla číst nic nového, protože mi vše připadalo plytké. Lysbeth mi chybí, byla mi moc sympatická a soucítila jsem s ní.
Podle mého názoru je to velmi dobrá detektivka, která sice nepřináší nějak oslnivé vyvrcholení, ale zato je velmi čtivá a člověka donutí i těch 530 stránek přečíst za chvíli. Velmi mile mě autor překvapil a již teď plánuji přečtení jeho zbylých dvou knih trilogie Millenium. To jak je kniha čtivá mi velmi připomíná Dana Browna. Takže kdo má rád Browna, bude se mu určitě líbit i Stieg Larsson.
Kvůli této knize, i druhému dílu, si ani není potřeba brát dovolenou, jak tu někdo píše, protože jsou obě tak úžasně napsané, že se dá přečíst i za jediný den ... takže stačí sobota :-) Už se moc těším na trojku!
Dá se říct odpočinkové čtení (žádné úvahy, filosofie, metafory apod., které většinou u knih alespoň v malé míře vyžaduju, tady mi to bylo jedno), ale podáno strhujícím a pohlcujícím stylem. Knihy, které mě vtáhly do děje jako tahle bych mohl spočítat na prstech jedné ruky. Larsson je geniální vypravěč.
Čtivé, čtivé, čtivé. Musím potvrdit, že od této detektivky se opravdu těžko člověk odtrhne a snadno po 'chvíli' zjistí, že jsou dvě ráno... Jednoduchý, svižný styl, čte se to opravdu dobře.
Ale přeci jen bych chtěl mírnit některé super nadšené reakce - je to jen dobrá detektivka/thriller, nic víc. Rozuzlení celé záhady mi zas tak moc překvapivé nebo originální nepřišlo, s podobnými zvraty se lze setkat v řadě jiných (dobrých) thrillerech/detektivkách. A výsledek té druhé zápletky v závěru knihy, tedy to, jak Mikael 'vypekl' proradného magnáta, mi přišlo docela nepřesvědčivé...
'Poselství' knihy, tedy že i úspěšní
a uznávaní muži mohou být sadističtí vrazi nebo aspoň pořádní úchyláci a klidně se na to nemusí nikdy přijít (a že se to často 'dědí' díky 'výchově' v rodině), je samozřejmě závažné a je potřeba na to neustále upozorňovat, ale přeci je už na toto téma bylo natočeno docela dost filmů/napsáno knih.
Ale jak jsem psal na začátku - určitě stojí za přečtení, nepovažoval bych však tuto knihu za nic víc než (vynikající!) prázdninové čtení. A to rozhodně není málo.
Naprosto úžasná kniha, napsaná skvělým stylem, nedá se odtrhnout, doporučuji také druhý díl této trilogie a velice se těším na třetí, který snad vyjde po novém roce.R.
Myslím, že tato knížka nepatří pouze a jen na dovolenou, je opravdu skvělým stylem napsána a připoutá vás od první stránky až po poslední. Už dlouho se mi nestalo, že by něco tak zaujalo.