V téhle knížce jde hlavně o to vylíčit pocit beznaděje a samoty. Mně ho přišlo strašně líto, že už nedokáže nikoho milovat a že před každým citem raději utíká. Je v tom skrytá beznaděj.
Knihu jsem nedočetla dál než do půlky, protože se to prostě nedalo. Kniha má přes 500 stran, prvních 50 je předmluva (vyprávění o okolnostech sepsání románu) a následuje samotné vyprávění ze života. Na každé stránce to samé, jen s drobnými změnami, velmi nudné a ubíjející. Bez zajímavostí. S ostatními knihami z Mati se to nedá srovnávat.