Naučná: Uživatelské recenze

Cesta pravého muže, Deidova předchozí kniha, dostala novou podobu a sice speciálně pro ženy.
Forma otázek, které ženy nejvíce trápí, a odpovědí, které jsou jasné, stručné a čím víc jich vstřebáváte, tím více se dostáváte do hloubky mužské duše.
Rozdíl mezi ženským a mužským myšlením a cítěním je opravdu propastný. Tato kniha je naprosto úžasná v tom, že nám nabízí řešení, cesty a cestičky, jak mužům porozumět, jak si nedávat za vinu to, co nemůžeme ovlivnit a jak jednat s problémovými typy mužů - a proč s nimi třeba raději vůbec nezůstávat.

Pan Jan Bílý má dar jednoduše a střelhbitě spojit s Konstelacemi různá témata. Pohádky jsou ale svébytný útvar a dokázat využít jejich moudrost dokážou jen ti, kteří mají hluboké znalosti mytologie a archetypů. V této knize se autorovi podařilo pomocí Konstelací pohádek odkrýt a barvitě ukázat mnohé nevědomé souvislosti životů nás lidí. Pohádky jsou náš opravdový poklad. A tak jen doufám, že se podaří pohádky uchovávat a předávat v původní, nezkrácené a někdy i trochu děsivé podobě.

Velice čtivě a naléhavě psaná poslední kniha britského historika Tonyho Judta, který ji doslova diktoval ze smrtelného lože. Judt se nijak netají svým levicovým smýšlením. A tenhle spis věnoval především mladé generaci na popud, který vznikl při jeho universitních přednáškách. Jde o odkaz a vhled muže, který dokázal nahlédnout osinu v zadku dnešní doby z širší historické perspektivy a předestřít ji čtenářům podmanivým esejistickým způsobem. Ona osina dle Judta spočívá v rozevírajících se nůžkýách sociální nerovnosti, nekrtickém příklonu k neoliberální správě států a hegemonie jazyka plného tržních metafor a účelů na úkor tázání se po důvodech a smyslu. Na podkladě stručně předestření historie dvacátého století se snaží ukázat nesamozřejmost některých kroků dnešních vlád z hlediska generací s větším sociálním cítěním, které pamatovali hrůzy války a velkou hospodářskou krizi. Jako Keynesián horuje proti nekritickému přijímání Rakouské školy a upozorňuje, že byla dlouho v nemilosti z relevantních důvodů, které jsou opět aktuální.

CITÁT: "Čím méně chráněná je společnost, čím slabší je stát a čím silnější je pomýlená víra v „trh“, tím větší je pravděpodobnost politické reakce. V bývalých komunistických státech byla celá jedna generace vychována ve víře ve volný trh a minimální stát, které nevyznávala jen jako cíle samy o sobě, ale také jako protiklad všeho, co bylo špatné na minulém režimu. V zemích kde byly zkorumpované socialistické režimy se znepokojující snadností vystřídány „kleptokapitalismem“, bude období bezprecedentní nejistoty pravděpodobně představovat těžkou zkoušku pro křehké demokratické struktury. “

Teorie nevzdělanosti (Liessman) je důkladný popis toho jak se tržní duch pokradmu vkrádá i do těch nejlepších vzdělávacích institucí, které by měly produkovat „vzdělanou“ elitu s nadhledem a kritickým myšlením, tedy universit. Pokud nyní obor neobstojí na trhu, pryč s ním! Moderní technologie a jejich využití při multimediální výuce mají přednost před osvědčenými postupy a universitní profesoři nechť se pokloní marketingovým mágům. Na trůn jsme usadili Horsta Fuchse. Že snad universitní vzdělání je o tom umožnit studentovi duševní rozvoj po všech stránkách, například studium dlouhé tradice humanity jejímž jsme výplodem, se často stává potrhlým v očích trhovců bezcenným rozmarem. Dnešní době vládne reforma, a to reforma nekonečná a neustálá, která má za cíl přivést naši společnost pod diktátem nabídky a poptávky k co nejefektivnější konzumaci a produkci bez nároku mít vlastní jedinečné mínění a možnost hledat pravdu. Liessman nesedí na vrcholu slonovinové věže. Nebojí se sestoupit a bystře pojmenovat neduhy, kterých si z otřásajících se výšin povšiml. A věc se netýká pouze universit, ale již gymnázií, humanitní ideál vzdělání se pomalu přesouvá do starého železa. Době pokradmu vládne rozdělení na "základnu a nadstavbu“, přičemž se oné nadstavbě přiznává význam se skříženými prsty za zády a pokud se její znalosti netýkají přímo trhu a sociální manipulace, hodí se vlastně jen do křížovek a znalostních soutěží, které vytržené informace z kontextu ukazují lidu na zlatém talíři, jako výplod vzdělání a moudrost, která se hodí pouze při předvádění peří, hlavně pro boha nepátrejme hlouběji, stačí znát jména velikánů, jména děl, hlavní postavy, kdo by dnes originální díla četl, když máme skripta a zdařilé výtahy. Ušetříme čas na jiné věci. Času není nazbyt. Čas jsou peníze a ty vládnou...

"Znalost knihy Billa McKibbena Zeemě by se měla stát součástí povinné intelektuální výbavy kohokoli, kdo působí ve veřejném prostoru.

Knihu jsem přečetl během chvilky a ačkoliv je v předmluvě zmíněno, že autor užívá speciálního výkladu kdy se snaží věci zmiňovat pouze jednou a díky tomu je čtení příjemné a plynulé, v knize jsem pozoroval pravý opak. Nevím, zdali je to chyba překladatelů, ale některé pasáže jsou prakticky zkopírované na několika stranách a objevuje se zde také neobvykle velké množství do očí bijících překlepů.

Celkově obsah knihy je poměrně dobře uspořádaný a díky tomu, že je kniha poměrně krátká, zde je možnost vše pochopit rychle a snadno, jenom by se autor nemusel tolik opakovat...

Od tohoto díla jsem vzhledem k všeobecnému ohlasu každopádně čekal kvalitnější počtení a možná i více názorů a praktických ukázek přímo od autora ... nebo alespoň nějaký ten vtip, který je pro autora typický. Pointa knihy naštěstí zůstala stejná a tím pádem rozhodně nemohu říct, že by mi přečtení knihy nic nepřineslo. Jenom mi přijde, že kniha mohla být lepší, více motivující a mohlo se zde objevit více unikátních věcí, které nenajdete všeobecně vyvěšené na internetu ve spojitosti s autorem.

Velice zajímavá kniha poskytující opět jiný pohled na svět a kulturu lidstva jako takového, i když "nový" pohled je to možná pouze pro dnešního člověka. Kniha přináší spoustu názorů, teorií, či pravd, chcete-li (výběr je čistě na čtenáři), které jsou všechny podloženy důkazy a citáty a úryvky ze světově známých a všeobecně uznávaných děl - jednotlivé prvky do sebe zapadají. Výklad autora nicméně není možná úplně "plynulý" a "čtivý" a občas v knize převládají poněkud zásadní názory, které jsou čtenáři surově podávány, to jediné bych autorovi asi vytkl. Kniha jako taková však rozhodně stojí za přečtení až do konce.

Jedna z mých oblíbených knih. Kdo by to byl řekl, že jde jeden příběh popsat tolika způsoby.
Kniha mě zaujala na první pohled, při první povídce.
Nemám výhrad

všem, kteří chtějí jet do Egypta!

Jelikož jsem žena, tato kniha mě zaujala spíš tím, že mi nabízí zcela jiné úhly pohledu na lidskou motivaci. Asi skrze sport je to pro mě nejpochopitelnější. tady se dostáváme k hokeji a fotbalu a to je spíše mužský svět. Přesto právě tyto kapitoly mi daly asi nejvíce odpovědí na otázky. Jinak musím pochválit různé úhly pohledu - historické i duchovní, vzniká tak mozaika nejrůznějších možností a cest, jak se nad fenoménem motivace zamyslet.

V knize se nedozvíte nic nového, obsahuje myšlenky typu " Tloustne se přejídáním a častými návštěvami fastfoodu ."
Životní styl autorky, jak ho popisuje, je až zcestný a dlouhodobě neudržitelný : dopoledne zobe ovoce ve dvou malých dávkách, k obědu salátek , k večeři zeleninku. Občas se přejí chlebíčky s majonézou, protože jí připomínají dětství. Rady pro čtenáře má dvě: pozitivní myšlení / v pořádku / a prázdnou lednici, protože, když nemáte co jíst, nejíte. Sama prý nerada vaří, proto její lednička obsahuje pouze pár kousků zeleniny , občas sýr. To vyhovuje jí i jejímu muži. Nedokážu si představit, zvláště ne v rodině s dětmi. Přestože tak nerada vaří, její pokrmy obdivovali vegetariáni, kdesi v zahraničí, kde vzala přípravu jídel do svých rukou. Škoda, že se nepodělila o nějaký z úžasných receptů, mohli jsme se naučit něco nového - vařit z ničeho.
Nadpis a popisky na přebalu považuji až za lživou reklamu, denní strava, kterou autorka popisuje, je dieta a velmi tvrdá. A při pohledu na fotku na obale- to necvičení jí taky nevěřím.

Inspirativní kniha velmi čtivým, erudovaným a celistvým způsobem vysvětluje projekt Köglera v rámci jeho nového přístupu - hermeneuticko-kritická teorie přináší ideální bilanc klasické kritické teorie, kontextuálního kulturálního ukotvení a hermeneutické práce s diskursem. Doporučuji.

Výborná kniha, která čtenáře provede podstatnou částí obyčejného života neobyčejného člověka na území Československa a to v průběhu téměř celého minulého století. Jiří Hejda (1895−1985) byl spisovatelem, novinářem, ekonomem, politikem, podnikatelem a také po dvanácti a půl letech amnestovaným doživotním vězněm odsouzeným komunistickým režimem v procesu s Miladou Horákovou.
Na knize je cenné, že zlomové historické okamžiky, které ovlivňovaly miliony, pokud ne rovnou miliardy lidí na této planetě, popisuje nejen z pohledu aktuálně profesního, ale i očima člena početné rodiny. Nápadníka své budoucí manželky, manžela, otce, dědečka a v neposlední řadě i druha.
Pro čtenáře, který neměl dostatečně vzdělané a nebo zodpovědné rodiče nebo prarodiče, to bude exkurze do zcela nepoznaných polic knihovny o jeho domovině, pro ty ostatní velmi zajímavé rozšiřující opakování. Jako součást zdejšího záměrně pokřiveného vzdělávacího systému se čtenář téměř nic, co je obsahem knihy, v žádném případě otevřeně dozvědět nemohl.
O tom, jak odvedenec viděl první světovou válku, za jaké situace a v jakých náladách vznikala naše republika, co to ve skutečnosti bylo Československo v době před druhou světovou válkou, jak si stálo Slovensko a jak o našem státě smýšleli naši blízcí i vzdálení evropští sousedé a jak se na nás díval zbytek světa.
Pokud čtenář nepatří mezi ignoranty, kterému je i dnešní společenský a politický život volný jako stokrát opraný dědečkův svetr, najde zde příběh o tom, jak se dala udělat kariéra, pokud byl člověk pracovitý, slušný a nejen odborně dostatečně pevný v kramflecích. Je mu také otevřeně popsána spolková a politická struktura před i poválečného Československa a jednotlivé postavy zde jsou plně jmenovány bez trapných krycích náznaků. Čtenářem samotným následně provedená projekce směrem k dnešní politické situaci, jejím protagonistům a jejich historickým replikám mu jistě pomůže mnohem lépe identifikovat bezskrupulózní lháře a nebo trapné nevzdělance.
I když kniha může svým příkrým titulem svádět k zjednodušující uplakané autorově nálepce, opak je pravdou. Čeká na vás vzdělaný a neobyčejně silný muž, kterého budete mít možnost poznat v mnoha jeho životních rolích, ve kterých nepochybně obstál. A to i přesto, že od celkového hodnocení odečtete jeho zcela jistě přítomný subjektivní pohled na konkrétní osoby a nebo události. Toto jsou ty přirozené vzory, které nejsou diktovány režimy. Úcta k takovým lidem se nemusí ani schvalovat, natož pak vynucovat. Hlava sama cítí, že chce být bez pokrývky. Čest jeho památce.

Určitě pro mě jedna z těch, která má smysl a je logicky poskládá, při četbě jsem vyloženě věřila, že funguje, protože není postavena na fikcích, ale na logické souvztažnosti. Když už nic jiného, ujasnila jsem si při její četbě své priority a své požadavky pro život.
Zamakat na nich je věc jiná, ale Doreen tu neslibuje zázraky na počkání a bez přičinění.

Skvělé tam také bylo, jak si zorganizovat čas a osekat z něj zbytečnosti. Zírala jsem, kolik pravdy v tom bylo.

Bohužel, mé tušení se naplnilo, pouze jednostranné zesměšňování Zemana. Průhledná snaha autorů vydělat peníze prodejem této knihy, která se ani nesnaží zakrývat, že je určena nevoličům Zemana. Očekával jsem nadhled,humor a současně elementární úctu a slušnost vůči demokraticky zvolenému prezidentovi.
Nedoporučuji, škoda peněz.

plná citů, pocitů a pravdy. Přečetla jsem ji jedním dechem.

Ačkoli je Jiří Pehe, dlouhodobý komentátor českého politického dění, známý jako Klausův dlouholetý kritik, a mohlo by se tak z této skutečnosti zdát, že jeho kniha bude psána s úmyslem vylíčit Klause v co možná nejvíce negativním světle, není tomu tak. Pehe přistupuje ke Klausově politické činnosti ať už ve funkci předsedy ODS nebo ve funkci prezidenta České republiky přísně analyticky a jeho záměrem je v první řadě popisovat, a teprve pak eventuálně hodnotit. Kniha jako celek tak má převážně deskriptivní charakter - jsou to skutečně takové malé dějiny českého porevolučního politického a společenského vývoje, v němž Klaus bezesporu zaujímal již od roku 1990 ústřední pozici -, přičemž Pehe se v ní nepouští do žádných nepodložených spekulací a drží se ověřitelných faktů, o něž opírá i svá případná hodnocení některých Klausových politických kroků, která se přitom důsledně vyhýbají dichotomii "dobrý/špatný". Této dichotomii se ostatně vyhýbá i jeho závěrečné hodnocení Klausovy osobnosti, z něhož Klaus nevychází jednostranně jako "dobrá" nebo "špatná" postava české porevoluční politiky, ale jedním slovem jako postava "rozporná". Pehe tak ve své knize nabízí nezaujatý výklad Klausovy politické činnosti, jehož záměrem není Klause kritizovat ani obhajovat, ale zkrátka podat co možná nejplastičtější a nejinformativnější obraz jeho role v českém porevolučním politickém a společenském vývoji. Jako taková podle mne tato kniha zaujme každého, kdo má o toto téma zájem, ať už je jeho osobní postoj vůči Klausovi jakýkoliv.

Tato knížka mě nadchla! Autorka je dle mého mínění nejen fundovanou odbornicí, ale i velmi šikovnou spisovatelkou. Kniha přispěje k obohacení a snad i pochopení světa muslimů, který je nám často tak vzdálen. Autorka čerpá z osobní zkušenosti a nebojí se jít s kůží na trh. Ač je to kniha odborná, čte se jako beletrie. Podobný titul na trhu dlouho chyběl.

Nevím co je autor zač, ale ta kniha vypadá že ji psal duševně nevyzrálý člověk.

Ani nehodnotím, ztráta času... A střezte se kohokoliv, kdo Vám tuto knihu doporučuje v dobré víře...

Na doporučení jsem si tuto knihu půjčil z knihovny. Norbert Wiener, zakladatel kybernetiky, krásně říká, že "to, co většina experimentátorů považuje za dané před tím, než začnou s experimenty, je nekonečně zajímavější, než jakékoliv výsledky, ke kterým jejich experimenty vedou." Platí to samozřejmě i pro myšlenkové experimenty v knihách.

A tak náš milý Dawkins považuje za předem dané, že existuje třída evolučních algoritmů typu přírodní výběr. Z tohoto předpokladu se potom odráží k tvrzení, že "Iluzi designu v živém světě mnohem úsporněji a nesrovnatelně elegantněji a bez potřeby nějakého inteligentního konstruktéra vysvětluje darwinovský přírodní výběr."

No když nás nepřekvapuje existence složitých evolučních algoritmů po tom počátečním vermírném výbuchu, tak potom nám všechno připadá tak elegantně jednoduché...

Díky za pěkné doslovy pánů Jaroše a Komárka. Dawkins je věřícím svého druhu.

Když už by někdo chtěl být ateistou, doporučuji knihy Davida Chalmerse, např. The Conscious Mind: In Search of a Fundamental Theory, Oxford University Press, 1996.

Vynikající dílo pravdivě hodnotící současný stav ČR a jeho příčiny. Návrh textu nové ústavy s vloženými vysvětleními a zdůvodněním textu musí být všem srozumitelný a lehce pochopitelný. Vřele doporučuji nejširší laické i odborné veřejnosti, zejména představitelům občanských hnutí, která mají v programu činnosti nápravu politického klimatu v naší zemi. Návrh textu na změnu ústavy by měl být podkladem pro jednání s politickou garniturou pro prosazení její změny.

Doporučuji zejména těm, co se aspoň trochu zajímají o fyziku. Díky této knížce nepotřebujete být nějací super vědci, abyste pochopili kvantovou teorii a další části moderní fyziky.

kniha je pro mě abecedou a příručkou pro život, stala se postupně nejcennějším přírůstkem do knihovny...a určitě nejčtenějším. Dá se číst pořád dokola, pokaždé v ní najdu nové informace, ukazuje jak může informace spojená s prací měnit strukturu vědomí. I když zpočátku byl pro mne autorův jazyk hůř srozumitelný, postupně přicházím na to co bylo předtím v knize skryto. Je souborem pohledů a možností přemýšlení o člověku a světě a jejich vzájemných vztazích, příručkou k praktickým cvičením a často mapou ve světě emoční inteligence.

Úvaha:: Nie každý máme nato splodiť nejaké písomne dielo, respektíve máme, ak nemáme dostatok sebareflexie. Pán autor, ale písanie si pochvalných recenzii samým autorom a okruhom blizkej klaky je skutočne smutné. Napádanie potom autora recenzie je len dovršením megalomanie.
Grafická stránka: ako neuraziť autora kresieb. Na základke som mal okolo seba lepších výtvarnikov. Vtedy mali asi 12 rokov. Na druhej strane celkom zaujímavý prebal knihy.
Zhrnutie a snáď konečne aj konštruktívna kritika: Pán autor, nepíšte, ak tak pre okruh tu sebe verných, ktorí ma následne nazvú podvodníkom, či násťrocným deckom a preboha neporovnavajte sa s Viewegom a Kingom!!! Ak nastavím akúsi pomyselnú časovú os, kde naivné diela Trosku dáme do obdobia pozdnej puberty, pán Neff bude skoro v dôchodku, tak toto veľdielo by som charakterizoval orgastickými sťahmi po koite. A aj ten sex stal za .....

Výborně a čtivě napsaná kniha o nových poznatcích z biologie (etologie ...). Doporučuji si přečíst a případně poslechnout i přednášky pana profesora J. Petra na radiu Leonardo.

"Nechť život, víra, dílo a láska k vynalézání Nikoly Tesly a Alberta Einsteina je pro nás nadále inspirací a hnací silou k hodnotným myšlenkám v jakémkoli čase a prostoru"

Po původním skeptismu ke knize, jejím kompletním přečtení a posouzení, pravím s úctou, že není na českém knižním trhu zajímavější knihy snad kromě knihy Marka Seifera, jenž ji psal 10 let a obsahuje veškeré dostupné informace o vynálezci ve znění odborném.
N.T. a A.E. byla psána přes čtyři roky, a přestože spadá do beletrie, zahrnuje technické znalosti na profesionální úrovni, ačkoliv po stránce realistické obsahuje jisté nesmysly, přesto běžným čtenářům může vliem této skutečnosti přiblížit tyto génie mnohem blíže než spousta vědeckých prací vhodných spíš pro odborníky.
Věřím pevně, že dílo je prací poctivou, dalekosáhlou a vládne oživující mocí v dnes skomírajícím a upadajícím světě literatury. Mrzí mě už pouze jediná skutečnost, a to je ta, že v knize nemám osobní věnování od autora samotného. Třeba mě tímto vyslyší a svou rukou mi knihu potvrdí.
Na vždy s láskou a úctou k velikým mužům Nikolu Teslovi a Albertu Einsteinovi

Knihu jsem právě dočetla a jenom mě mrzí, že už vše to krásné v ději skončilo. Stala jsem se součástí něčeho fantastického, doslova vtažena násilně do děje. Ohledně slovenského komentáře bych ráda dodala, že čeština ladně plyne, až s překvapivou lehkostí a svižností, a je zřejmé, že kniha musela být velmi náročné dílo.

Nevím, jak lépe to napsat. Při prvním čtení vidíte povrch, možná jsem do ní i obtížněji pronikala, přišlo mi to jako zbytečné se párání v pohádkách, ale potom jsem cosi pochopila - asi podstatu - a náhle vše dostalo jiný rozměr. S úžasem jsem sledovala nejen, co nesouladu a podlosti je v pohádkách zakořeněno, ale hlavně, co nám to všechno má říci. Za tohle teda všechna čest autorovi, že se do konstelací pohádek vůbec pustil. Velmi zvláštní, úderné a zároveň rozjímavé čtení.

a taky že to není jen o fyzickém vyspění. Bolestně si v této knize uvědomuju, jak dnešním mužů chybí právě ty rituály, čistě mužské, které je převádí z dětství do dospělosti a které pak zásadně mění jejich charakterové vlastnosti. Dnešním mužům chybí guruové, vůdci, možnosti vůbec vyspět a tak zakládají rodiny děti a pak se hroutí. Moc zajímavá kniha podložená navíc osobními zkušenostmi autora, který právě tyto mužské kruhy vede.