Filozofie a náboženství: Uživatelské recenze

Tato kniha byla jedním z impulzů pro vytvoření Programu na podporu rozvoje mozku dětí již od raného věku, který v sobě slučuje nejnovější poznatky výzkumu mozku a možností rozvoje malých dětí a výsledky bádání Jean Liedloffové v praxi. Kupodivu to krásně do sebe zapadá. Program svým obsahem částečně supluje u dětí pocity bezpečí v nebezpečí a pomáhá rozvíjet pocitový systém, zrak, sluch, koordinaci, atd. a "nutí" rodiče dopřát svým dětem co nejvíce zážitků v náručí i v tomto našem civilizovaném prostředí.

Jestli někdy nějaká kniha skutečně ovlivnila můj život, je to tahle. Podobných knížek existuje hodně, "Mnich, který prodal své ferrari" mě ale zaujal ze všech nevíc. Dozvěděla jsem se o reálné cestě dosažení vnitřní pohody a svobody. Četla jsem ji už dvakrát a pokaždé si uvědomuju další pravdy, které mě dosud unikaly. Doporučuju každému, kdo chce změnit svou existenci.

Čekala jsem na tento titul půl roku, 11 lidí přede mnou na seznamu na vypůjčení. Knihovnice předávala - rychle, co nejdřív mi ji vraťte, další zájemci čekají....
Takže plna očekávání jsem začala číst a plna zklamání jsem nedočetla, zavřela a vrátila. Mně ti milionáři, co se seberou a jdou hledat sami sebe, a pak se vysmátí a omlazení vracejí, nedělají dobře. Já chodím do práce, vodím děti do školy a na kroužky, musím platit účty, ráda si přečtu něco pěkného, a moc dobře vím o čem je smysluplný vyrovnaný život. Přirovnání ke Coelhovým knihám neakceptuji. Toto je patetická komerce, ne vychodní moudro. Propadák, alespoň u nás.

"Pokud jde o mé ideály, mohu vám prozradit, že mám tři, které mě provázejí celý život, jsou to dobro, krása a pravda. Září mi na cestu, naplňují mně radostí a dodávají odvahu.
Kdybych necítil, že existují lidé, kteří smýšlejí stejně jako já a kdybych neměl možnost
hledat objektiní hodnoty v oblasti umění a vědy, ztratil by pro mne život cenu..."

Těmito slovy začíná zamyšlení Alberta Einsteina, který zde neodhaluje nic menšího než vlastní světonázor, který se zakládá na zájmu o širý svět a pokorném údivu. Na krátkém prostoru myslitel řeší vztah vědy s náboženstvím a předkládá načrtnutí pokorného etického životního postoje, který může zaujmout a rozvíjet každý člověk...


P.S. Pan Lukavský text čte s odpovídajícím procítěním a poruzuměním.

Asi to bude trochu jak fráze, když napíšu že je to čtivá kniha, ale je tomu tak... dodávam, že to myslím v tom nejlepším smyslu slova. Je psaná srozumitelně, co je hodně důležité při téme která je "nemateriální" a pro mnoho lidí tedy nepochopitelná. Důležitým "objevem" knihy je věta, že každý může být /neboli-li je/ sám sebe guruem, jestli poslouchá svoji duši a rozumí ji ...
V závěru knihy autor sklouzává ke kritice zdravotnictví a moderní léčby obecně a dle mého názoru, těžko se dá odlišit oprávněná kritika od nadšení člověka, který sám sebe vyléčil. Není pochyb o tom, že zdravotnictví ma jisté nedostatky, ale asi bych více apelovala na spolupráci než na kritiku. Nicméně, knížku doporučuji :)

Velice zajímavá kniha poskytující opět jiný pohled na svět a kulturu lidstva jako takového, i když "nový" pohled je to možná pouze pro dnešního člověka. Kniha přináší spoustu názorů, teorií, či pravd, chcete-li (výběr je čistě na čtenáři), které jsou všechny podloženy důkazy a citáty a úryvky ze světově známých a všeobecně uznávaných děl - jednotlivé prvky do sebe zapadají. Výklad autora nicméně není možná úplně "plynulý" a "čtivý" a občas v knize převládají poněkud zásadní názory, které jsou čtenáři surově podávány, to jediné bych autorovi asi vytkl. Kniha jako taková však rozhodně stojí za přečtení až do konce.

Tato kniha patří do mého seznamu oblíbených a hodnotných knih!
Můj cíl: Astrální putování

všem, kteří chtějí jet do Egypta!

odpad! Nepochopím, jak se toto mohlo stát údajně bestsellerem. Autor píše tuto knihu kvůli tomu, aby byla úvodem do filosofie, dělá to ale prapodivným způsobem - maximálně se totiž snaží čtenáře odradit od jakéhokoliv dalšího studia filosofie, protože na každé stránce zdůrazňuje, jak ho četba filosofických spisů nudí, jak jsou obecně všichni filosofové do jednoho nezáživní a nudní, filosofie je dle autora z větší části jen snůška nesmyslů nebo prázdného tlachání. Na konci knihy, v seznamu použité literatury se chlubí tím, že pro tuto knihu načerpal vše z internetových článků nebo z různých "úvodů do filosofie" či "stručných dějin filosofiie" od jiných autorů, že nečerpal z pramenné literatury, protože se pramenná literatura od filosofů samých číst nedá, protože je nudná nebo zcela nečitelná hatmatilka. Postupuje tedy tak, že informace, které načerpal z oněch různých slovníků, úvodů, dějin jiných autorů - zákonitě různě zjednodušených - ještě více zjednoduší, čímž dochází k různým polopravdám (to v tom lepším případě) či k naprostým absurditám. Celou jeho snahou bylo všechny filosofii pošpinit, dehonestovat, k čemuž využívá například i to, že se posmívá tomu, jak který filosof vypadal, jak byl ošklivý atd. O samotné filosofii se nedozvíte prakticky nic, protože je to snůška drbů, které se o tom či onom filosofovi za ten čas v dějinách nashromáždily, které zde předkládá, aby z nich vyvodil celkovou filosofii daného filosofa. Jeho argumentace je značně pochybná, např. v kapitole o Aristotelovi napíše, že jeho filosofie se dle tradičního výkladu orientovala empiricky, zkoumáním jevů okolo nás, oproti Platónovi. A hned dodá, že takováto představ je samozřejm idealizovaná, načeč začne popisovat, jak Aristoteles šišlal, měl slabé nohy, malé oči, koupal se v oleji, který pak prodával atd. Novinář bulvárního časopisu, který sesumíroval dohromady všelijaké drby o filosofech - asi takovou to má úroveň. Nakladatelsví Academia zpravidla vydává kvalitní knihy, ale tentorát by se měla stydět.

Kniha je fajn. .

Inspirativní kniha velmi čtivým, erudovaným a celistvým způsobem vysvětluje projekt Köglera v rámci jeho nového přístupu - hermeneuticko-kritická teorie přináší ideální bilanc klasické kritické teorie, kontextuálního kulturálního ukotvení a hermeneutické práce s diskursem. Doporučuji.

Na doporučení jsem si tuto knihu půjčil z knihovny. Norbert Wiener, zakladatel kybernetiky, krásně říká, že "to, co většina experimentátorů považuje za dané před tím, než začnou s experimenty, je nekonečně zajímavější, než jakékoliv výsledky, ke kterým jejich experimenty vedou." Platí to samozřejmě i pro myšlenkové experimenty v knihách.

A tak náš milý Dawkins považuje za předem dané, že existuje třída evolučních algoritmů typu přírodní výběr. Z tohoto předpokladu se potom odráží k tvrzení, že "Iluzi designu v živém světě mnohem úsporněji a nesrovnatelně elegantněji a bez potřeby nějakého inteligentního konstruktéra vysvětluje darwinovský přírodní výběr."

No když nás nepřekvapuje existence složitých evolučních algoritmů po tom počátečním vermírném výbuchu, tak potom nám všechno připadá tak elegantně jednoduché...

Díky za pěkné doslovy pánů Jaroše a Komárka. Dawkins je věřícím svého druhu.

Když už by někdo chtěl být ateistou, doporučuji knihy Davida Chalmerse, např. The Conscious Mind: In Search of a Fundamental Theory, Oxford University Press, 1996.

Tuto knihu jsem přečetla za jedno odpoledne. Nemohla jsem se od ní odtrhnout. Jednoduchý příběh, ve kterém si každý najde to své. Nemusí se jednat jen o hmotné bohatství...kdo chce, představí si bohatství ve formě lásky, štěstí, zdraví...je to aplikovatelné na přání každého z nás. Stačí jen věřit.

Napínavý pohled dovnitř světa člověka který využil zcela to, co život potenciálně nabízí každému z nás. Velká motivace pro ty, kteří chtějí prožít kvalitativně jiný, radostnější život. Život v radosti z objevování sebe sama.

Kdo zná nějaké dílo od tohoto autora, jsem si jist, pokud bude pátrat v tomto zaměření pak neudělá špatně, když si tuto knihu pořídí. Téma je zřejmé již podle názvu. Autor postupně čtenáře seznamuje se základnímy pojmy jako je právě meditace, osvětluje meditační prostředí a postupně připravuje čtenáře na vlastní praxi. Následuje bohatý a detailní popis mnoha způsobů meditace a to i způsobů dynamických jenž mnoha čtenářům zřejmě přijdou minimálně neobvyklé. V další části pak mistr varuje před několika úskalími a knihu zakončuje častými otázkami, jež vzešli z mistrem pořádaných promluv a seminářů. Celá kniha je velmi čtivě sepsána, jak už to bývá u mistra zvykem a čas od času proložena humorným příběhem ze života. Věřím, že mnoha lidem minimálně otevře obzor, co to vlastně meditace je a nabídne způsob meditace blízký jeho způsobu života. Konec konců jak sám OSHO říká "Ta pravá metoda se ozve sama"... :-)

René Milfait je zkušený pedagog a renomovaný badatel. Knihu „Teologická etika v kontextu sociální a pastorační péče“, jejímž je editorem (a z dominantní části též autorem), považuji za vynikající publikační počin, jehož přínos jde jaksi „napříč rezorty“: vstupuje totiž obohacujícím způsobem jak na půdu morální filosofie a morální teologie, tak i na půdu práva, medicíny, psychologie, sociální péče a spřízněných oborů humanitního vědění. Kromě této „mnohopřesažnosti“ oceňuji na knize její teoretickou hloubku, citlivost při vedení pojmových distinkcí a preciznost při kladení jednotlivých tezí a jejich argumentaci. Kéž by všichni humanitní badatelé osvědčovali ve své publikační činnosti tak seriózní přístup!
Jako vysokoškolského učitele etiky a filosofie mne nejvíce obohatilo studium následujících částí knihy: a) kapitoly, jež velice hezky uvádí čtenáře do pojmového a myšlenkového světa biblické antropologie a klade problém člověka jako „imago Dei“ s vyústěním v klíčovou filosofickou otázku: "Co je smyslem lidské existence?" b) kapitoly, představující čtenáři obsažný koncept svědomí (tedy oné morální instance, které každý z nás jaksi „samozřejmě“ rozumí, kterou však René Milfait velice promyšleně předvedl v její „nesamozřejmosti“ a ukázal náročnost oné výzvy, k níž existence lidského svědomí poukazuje; c) několika kapitol, které ve své propojenosti rekonstruují předpoklady, strukturu a mimořádný význam lidské důstojnosti (ať již v rovině teologické, nebo filosofické, právní, lékařské, psychologické atd. atd.).
Nejnovější knihu René Milfaita „Teologická etika v kontextu sociální a pastorační práce“ upřímně doporučuji všem vědcům a pedagogům v oblasti humanitních věd, pracovníkům pomáhajících profesí a ve sféře sociální péče vůbec.

Tato knížka je vhodná po křesťany i pro lidi hledající.P.Vácha často uhodí hřebíček na hlavičku. Dostává se k podstatě věcí, je upřímný a zasahuje nejen hlavu, ale i srdce. Určitě se k této knížkce budu často vracet a objednám ji jako duchovní stracu pro přátele.

I ty současné a zejména minulé. Napínavé čtení, mnohdy nekončící moc dobře a často s velmi nelehkým údělem. Svědectví o tom, že každý žijeme takový život, jaký si zasloužíme. Za všechno neseme osobní odpovědnost. Kniha ale přináší naději. Naději, že všechno má svůj smysl, že všechno souvisí se vším a že existuje cesta a vysvobození. Jedna z nejlepších knih vůbec.

Opravdu moc dobré, ani to na mne nebylo moc složité a krásně mi to zapadá a doplňuje znalosti, které ke mně postupně přicházejí.
Malinko matou názvy, protože mám pocit, že knihy Cesty duší a Osudy duší jsou v originále jedna kniha nazvaná Putování duší. Pod názvem originálu to vyšlo i ve slovenštině jako jedna kniha a také je to moc dobré, Někdy mi to slovenské podání připadalo srozumitelnější než české, zajímavé.

Jedním slovem - BOŽSKÉ
Asi jako je sám Melchizedek...
Tato kniha je obrovským posunem v porozumění, pochopení, uvědomění.

Kniha je svým charakterem spíše populárně naučná, nepřináší nic nového a ulpívá na povrchu. To je ovšem dáno záměrně, jejím určením a charakterem. Takže to není výtka. Poslouží dobře těm, kteří májí prvotní zájem o antropologii. Ostatní si jí koupí z povinnosti a uloží v knihovně vedle ostatních knih autora. Třeba rovněž zdůraznit vynikající překlad Josefa Fulky.

Úžasná kniha, která určitě stojí za to mít přečtenou a mít ji doma po ruce v knihovně. Nesetkal jsem se dosud s takovou knihou na českém trhu, která by se zabývala etikou, morálkou, postoji a témat o kterých se málo a těžce mluví verzus víra v Boha, křesťanství a teologie. Je velmi přehledná a srozumitelná i normálního člověka. Vřele doporučuji.

Další kniha prof.Halíka je zajímavý počin. Kniha je psaná srozumitelně, jasně a přístupně pro zasvěceného i pro laika. Autor čtenáři předkládá na problematiku víry a náboženství v postmoderní době svůj osobitý pohled. Pohled, který v rychle se měnícím světě je životaschopný a perspektivní, oproštěný od nánosů sentimentální zbožnosti, zvykového křesťanství či patetické exaltovanosti.
Dávám jednoznačně plný počet hvězdiček. Nemusíte sice s prof.Halíkem souhlasit, určitě vás ale přinutí se zamyslet.

Český překlad této kroniky starověkého Japonska se opravdu povedl. Kniha zaujme už nádherným přebalem a grafickou úpravou. Čtenář má pocit, že bere do ruky něco skutečně výjimečného a cenného.
Rozhodně to není snadné čtení, suché a laikovi málo srozumitelné genealogické pasáže jsou jen málokdy oživeny příběhem či textem písně, chceme-li ovšem skutečně poznat nejstarší etapu japonských dějin a pochopit božskou podstatu japonských císařů, Kodžiki je k tomu nenahraditelným pramenem poznání.

Jak už nadpis recenze prozrazuje, tato kniha se nedá popsat slova, ta se dá přečíst. Ke knize jsem se dostala asi v 16 letech, kdy jsem si o ní dočetla v knize Petry Němcové... a nedočetla jsem ji. Asi jsem na ni nebyla připravená...ovšem mi pořád ležela v hlavě. O pět let později jsem se s ní setkala znova a tentokrát už mi dala, co jsem potřebovala: pochopení, ujasnění si priorit a takového nějakého zklidnění, že shon a stres jsou k ničemu, protože vše má svou správnou cestu... ale co vám tady budu vykládat... najděte si v této knize to své, co hledáte a nemůžete nikde jinde najít. Není to o náboženství, je to o cestě.

Je to kniha, pojetí života, obor psychologické vědy a kdoví čeho všeho. Kdo chce nahlédnout do opravdové psychologie, ne podle Freuda, podle Adlera, podle podle podle .... tak se má na co těšit. Ale těšit se může také na to že jednu stranu bude muset číst 3x, 5x, a vracet se zpátky. Stalo se mi, často, že malinkou stránečku jsem četl 2 hodiny a stále přemýšlel, co tím autor chtěl říci. Naposledy jsem měl tyto pocity při čtení Dalajlámy. Kdo čeká dějepis, radu, poučení nebo radu bude zklamaný. je to svět psychologie, krásné, vysoké, čisté, ale i tvrdé a nekompromisní. Myslím si, že pro čtenáře by bylo dobrou propedeutikou (lehčí) - dílo od našeho "Honzy" Komenského - Labyrint světa a ráj srdce. Děkuji, že taková díla existují - oboje. Závěrem - Foucaultovo motto - "život je vlastně matematický úkol - a jeho řešením je život sám". Igor

Smysluplný příběh o hledání sebe sama, který nutí k zamyšlení. Učení velkých mystiků a samotného Buddhy se najednou zdá srozumitelné a všechno do sebe zapadá. Kniha , ke které se rozhodně budu vracet.

z nejlepších knih, jaké jsem kdy četla. Pomohla mi pochopit více úděl ženy, bohužel jsem se s ním i přesto nesmířila... :-(

Sama ho vnímám spíš jako meditační. Ty pravé výklady podle prvního dojmu, začne Tarot snů říkat jen tomu, kdo "sní" podobně jako autor. Jeho vize jsou opravdu někdy zvláštní, některá pojetí karet (třeba Dvojka mečů) má naprosto jinou dynamiku, než třeba ve Zlatém tarotu nebo v jiné klasice... Je s ním zajímavá cesta.

Geniální dílo.