Promluvy o Bohu, pravdě, lásce, bližním či o omylu pýchy a mnohé další prokládá autor vzpomínkami a příběhy. Cítíme z nich osobní zaujetí, kouzlo a bezprostřednost původního živě mluveného slova.
Autor se ve třetím a závěrečném dílu znovu vrací k aporiím časové zkušenosti, ke sporu mezi Aristotelem a Augustinem, a odtud postupuje až k Heideggerovi, na kterého navazuje svým pokusem o hermeneutiku historického vědomí.
Spis vydaný poprvé v roce 1758 vzbudil velký ohlas a přispěl k definitivnímu rozchodu Rousseaua s osvícenci, jejichž odpůrci pak dílo často využívali v polemické argumentaci.
Řecké slovo fysis, obvykle překládané ve významech „příroda“ nebo „přirozenost“, se pro nás stalo jedním z určujících rysů archaické filosofie, která je tradicí pochopena zejména jako „zkoumání přírody“...
Kniha věnovaná ignaciánským tématům. Obsahuje trojí: část historickou, filosofickou a teologicko-spirituální. Tento titul obzvláště podtrhává zkušenost exercicií.
