Pavel Jurkovič zasvětil svoji další knížku vzpomínkám na různé pedagogické cesty, jimiž se ubíral a především na výchovu hudební, které se v životě věnoval.
Neprávem trochu opomíjené první album Zuzany Homolové a studiové skupiny Dobrá úroda vyšlo v přelomovém roce 1989, a bylo tak odsunuto vydavatelskou explozí z archivů a zakázaných děl.
Kniha známého písničkáře a hudebního skladatele Bohdana Mikoláška není jen souborem všech jeho písňových textů a poezie, ale pečlivě komponovaným svazkem, vypovídajícím nejen o Bohdanu Mikoláškovi, jeho hudbě, názorech a životní cestě.
Slova Ivana Hartmanna na obalu připomínají zvuk písní k osaměle kráčícímu poutníkovi, v jehož nitru víří obrazy o lidských věcech, kdy kolem něj ve zvucích viol sviští vítr, skřehotají ptáci, šumí vlny, šustí borové háje...
Šestnáct neobyčejných životních osudů lidí z world music považujících v nejednom případě hudbu za způsob ochrany vlastní existence. Šestnáct důkazů, že současná hudba nepostrádá silné příběhy odvíjející se na pozadí historických událostí.