Autor se znovu vrátil do jižních Čech, tentokrát s přesahem hlavně na jižní Moravu, aby popsal zrod, rozkvět, ale i zánik nejslavnějších rodů spojených s regionem.
Druhý, mnohem rozsáhlejší díl, se podrobně věnuje dalším desítkám obcí nejen v jižních Čechách, navíc zkoumá celé skupiny obyvatel podle původu, povolání atd.
Dějiny budování Národního divadla jsou zpravidla podávány jako zhmotnělý obraz uskutečněných cílů našeho obrození, neboť toto divadlo se stalo živým pomníkem nádherného úsilí českého národa o zařazení mezi nejkulturnější země tehdejšího světa.
Autor Kroniky byl královským úředníkem a archivářem. Měl tudíž přístup k důležitým pramenům, díky čemuž je jeho dílo spolehlivým zdrojem informací o dějinách portugalského království ve 2. polovině 14. století.
Dějiny mentalit se především ve francouzské historiografii 20. století staly jednou z možných cest při hledání východiska z krize soudobého dějepisectví. Cesta k jejich ustavení trvala řadu desetiletí a v dílčích projevech sahá až do 19. století.
