Cílem tohoto sborníku je představit v českém kontextu subdisciplínu s názvem vizuální antropologie a přinést českému čtenáři alespoň část rozsáhlé diskuse o vztahu antropologie k vizuálním reprezentacím, především o vztahu antropologie a filmu.
Výběr z deníku, soukromé korespondence a dalších textů provázejí barevné reprodukce legendární mexické malířky (1907–1954). Její život příblížil také úspěšný film Frida z roku 2002.
Idylický venkov jižních Čech je vzácnou rezervací architektury 19. století. Kniha zachycuje vývoj novogotické a novorenesanční architektury v jihočeském prostředí s přehledem staveb sakrálního, profáního a hospodářského charakteru.
Kniha Jiřího Paroubka možná vyvolá protichůdné reakce. Její autor se v ní však projevuje tak, jak se projevoval a projevuje v našem veřejném dění: jako silná, cílevědomá a v každém ohledu nepřehlédnutelná osobnost české politické scény.
Autor pečlivě mapuje s výškami i hloubkami pozoruhodné životopisné příběhy českých jezuitů již od roku 1814, to znamená od obnovení řádu (zrušen byl roku 1773) až do současnosti. Dotýká se tak přirozeně pozadí mnoha epizod českých dějin.
"Haiku i fotografie mají mnoho společného," říká Zdeněk Thoma: "v obou případech jde o zachycení jedinečného okamžiku ztvárněného tak, aby ještě dlouho potom, co děj proběhl, mohl na člověka působit neopakovatelnou atmosférou."
Známému americkému filmovému kritikovi Jonathanu Rosenbaumovi se zde na malé ploše podařilo předestřít nezvykle širokou paletu fakt a kontextových informací ke kultovnímu filmu Jima Jarmusche Mrtvý muž.
Autor píše o Praze jako o jednom z center intelektuálního a uměleckého života Rakousko-Uherska. Připomíná specifickou pražskou atmosféru, v níž se mísí český, německý a židovský živel.
