Nejprodávanější tituly v roce 2011
beletrie

Čtivé a poutavé vyprávění známé české autorky a scénáristky, které je dětem nebo jim čtoucím rodičům podáváno ve formě bajek.

Novela mladého, předčasně zesnulého polského spisovatele Mirosława Nahacze. Čtenář zde napjatě, a především inkognito sleduje tu vnitřní, tu vnější monolog vesnického pijana, osamělého, neúspěšného zemědělce středního věku.

Próza s titulem Příběhy pařížské kokoty napsaná nejspíše v první polovině 80. let předminulého století, bývá automatiocky připisována Guy de Maupassantovi, spisovateli francouzského (kritického) realismu, potažmo naturalismu.

Sebevražda bývá u mladých spisovatelů horkým literárním tématem. Také Jon Oystein Flink otevírá svůj útlý román scénou, v níž se zoufalý vypravěč, třicátník unavený životem, pokouší oběsit na záchodové trubce.

Příběh českého emigranta, který jako občan Austrálie žádá o vízum do Československa, kde chce navštívit umírajícího otce.

Není to žádná procházka podělanou zahradou, být Droodem – jedním z rodiny, která vás lidičky brání před tvory noci, co si na vás brousí zuby už pěknou řádku staletí.

Když se Mercy Thompsonová pokusí vrátit mocnou faeskou knihu, kterou si v zoufalství vypůjčila, najde knihkupectví prázdné a zavřené. Zdá se, že kniha obsahuje tajné informace – a fae udělají naprosto vše, aby nepadla do nesprávných rukou.

Povídky mladého autora většinou začínají zcela všedními situacemi a pak se něco stane — čtenář si všimne, že popisovaný děj není úplně obyčejným popisem či vyprávěním. Kniha získala Cenu Jiřího Ortena 2012.

"Už jí tikají biologické hodiny" - říkává se o ženě, která netrpělivě vyhlíží potencionálního manžela či se snaží přivést na svět svého prvního potomka. Ale jak je to v takovém případě s muži?

Děj románu nás zavádí do soudní síně, kde probíhá fiktivní proces, v němž mrtví soudí někdejšího pána nad jejich osudy, předsedu Judenratu lodžského ghetta Chaima Rumkowského.