František Jan Vavák (1741-1816) byl největší z českých selských písmáků. Bez školního vzdělání samostudiem dosáhl značného kulturního rozhledu. V první buditelské generaci se uplatnil jako autodidaktický kronikář, veršovec, hudebník, zeměměřič ...
Alyho kniha, jež vzbudila nejen v Německu nebývalý ohlas, je věnována obyčejným Němců v letech 1933–1945. Hlavní důraz je v ní položen na sociální aspekty národně socialistického režimu a na jeho snahy získat obyčejné Němce na stranu nacistů.
Tato kniha se věnuje dramatickým změnám, jimiž Anglie prošla v 17. a v první polovině 18. století. „Stuartovský věk“, který začal nástupem Jakuba I. na anglický trůn v roce 1603 a skončil porážkou posledního jakobitského povstání roku 1746.
Monografie německého historika je jednou z prvních prací, která důkladně rekonstruuje formování a hlavní rozhodovací procesy předcházející realizaci nacistického holocaustu.
Kniha je čtivou a srozumitelnou příručkou, která poskytuje základní orientaci v latinské římské kultuře včetně řeckých východisek. Autorka kladla důraz především na popis těch antických tradicí, které měly vliv na další vývoj Evropy.
Kniha je věnována dějinám a kultuře jedné z nejpozoruhodnějších světových civilizací, která se rozvíjela ve starověké Mezopotámii – jako dědička Sumeru – od počátku 2. tisíciletí před Kr. až po její pád.
Katalog dvou sbírek rukoposných zlomků v Knihovně Národního muzea, které nebyly dosud katalogizovány. Kniha volně navazuje na loni vydaný "Soupis středověkých rukopisů KNM. Doplňky ke katalogům F. M. Bartoše, J. Vašici a J. Vajse" od M. Dragouna.
Na rozdíl od dřívějších knížek o pravěku českých zemí se autor soustřeďuje na vztahy našeho pravěku k jiným částem Evropy a Středomoří, pokouší se je osvětlit v širším kontextu.
