První díl trilogie "Bludné stíny - O dávných časech - Hlubiny" oceněný Goncourtovou cenou za rok 2002 není ani román ani esej, kniha se pouze představuje jako sbírka fragmentů, jež se plaví ve vodách učenosti a všednosti.
Přední český fejetonista Petr Koudelka ve svých čtivých textech s humorem, nadhledem a nadsázkou nejen zaručuje chytré a zábavné čtení, ale současně sděluje své poněkud skeptické životní přesvědčení.
V druhém svazku svých Různých řečiští pokračuje Ludvík Kundera v „portrétování“ přátel (Jánuš Kubíček, J. M. Tomeš, Jan Grossman, Ivan Slavík, František Foltýn, Ida Vaculková...), více se však přiklání ke svérázným fejetonům.
Jako druhý díl čtyřsvazkových Spisů významného surrealistického básníka, esejisty, překladatele a klinického psychologa Zbyňka Havlíčka (1922-1969) vychází po svazku Dopisy Evě soubor jeho esejů, přednášek a teoretických prací.
Z drobných esejů, zařazených do tohoto svazku, vystupuje trochu jiný Casanova, než je obecně znám: encyklopedicky vzdělaný soudce, žalobce, obhájce a svědek své doby a jejích lidí, včetně sebe, a také jednající filozof.
Macrobiův spis Saturnálie nabízí dobový pohled do prostředí nejvýznamnějšího uskupení "posledních pohanů" na latinské půdě, do Symmachova kruhu, působícího v Římě v poslední třetině 4. století.
