Kniha je věnována dějinám a kultuře jedné z nejpozoruhodnějších světových civilizací, která se rozvíjela ve starověké Mezopotámii – jako dědička Sumeru – od počátku 2. tisíciletí před Kr. až po její pád.
Básník Jiří Karásek ze Lvovic, významný představitel české dekadence, proslul rovněž jako sběratel výtvarného umění. Publikace ho však představuje jako nevšedního sběratele knih a zakladatele knihovny.
Tato kniha olomouckých pověstí vyšla původně v němčině v roce 1892. Přesto, že se od té doby v dějinách města událo mnoho nového, je dobré si připomenout i události staré které se nemění, jen na ně občas zapomínáme.
Katalog dvou sbírek rukoposných zlomků v Knihovně Národního muzea, které nebyly dosud katalogizovány. Kniha volně navazuje na loni vydaný "Soupis středověkých rukopisů KNM. Doplňky ke katalogům F. M. Bartoše, J. Vašici a J. Vajse" od M. Dragouna.
Publikace shrnuje příspěvky z mezinárodního workshopu konaného v listopadu 2011 v Praze. Seminář se zabýval tématem šoa/holokaustu v literatuře, v divadle a filmu v padesátých a šedesátých letech. Příspěvky vycházejí v anglickém a německém jazyce.
Československá exilová vláda po svém návratu do Prahy řešila nelehké ekonomické, politické, morální a další úkoly v rozjitřené poválečné době, včetně vnitřního boje o moc ve vládě samé.
