Kniha se věnuje rozboru i historickým kořenům čtrnácti operet titulní autorské dvojce, neboli nejhranější operetní sérii na světě, a představuje tak vůbec první monografii svého druhu v české teatrologické literatuře.
Naše přední teatroložka ve své práci zkoumá velkou proměnu v divadle antického Říma: odklon od dramatu a příklon k podívané všeho druhu, počínající už v 1. století před n.l. a hlavně za vlády julsko-klaudijské dynastie.
Soubor esejů, které vznikaly - s výjimkou několika starších, podstatně přepracovaných -většinou během 90. let, kdy byly publikovány zejména v časopise Svět a divadlo.
