V tomto dílu Františkánských pramenů se setkáváme s životopisy sv. Františka, jež vznikaly v období od výzvy generálního ministra Crescencia z Jesi, až do generální kapituly z roku 1260, která se rozhodla "udělat pořádek" ve Františkově hagiografii.
Příběhy z dob, kdy ještě po zemi chodili bohové a démoni. Vyprávění se často vážou ke konkrétním místům v himálajském království, bok po boku v nich vystupují historické osobnosti a celý pantheon místních bohů.