Monografie německého historika je jednou z prvních prací, která důkladně rekonstruuje formování a hlavní rozhodovací procesy předcházející realizaci nacistického holocaustu.
Kniha, jejíž editorkou je autorka úspěšné knihy Závoj a džíny, přináší příběhy muslimských žen, které se narodily nebo strávily část svého života v Evropě. Ukazuje, jak rozličné jsou jejich životní styly, názory na svět či stupeň integrace.
Kniha analyzuje anglické revoluce 17. století z hlediska současníků, z pohledu tvůrců dobové politické filozofie a politického myšlení a také z historického odstupu – totiž z hlediska pozdějších anglických pozorovatelů francouzské revoluce.
Profesor hungaristiky na brněnské Masarykově univerzitě sestavil stručný ale faktograficky nabitý přehled dějin Maďarska od příchodu uherských kmenů do Karpatské kotliny až po současnost.
Profesor chirurgie z Yaleovy univerzity a autor několika populárně naučných publikací ve své knize předkládá šokující příběh jedné z nejostudnějších epizod historie lékařské vědy.
Poutavě napsaná biografie Hermanna Göringa, jenž svým intelektem přesahoval většinu tvůrců a ideologů nacistického režimu, si klade za cíl ozřejmit všechny stránky života muže, který se za své činy musel zodpovídat před Norimberským soudem.
Francouzský historik dokázal jako jeden z prvních aplikovat metodické postupy školy Annales na moderní společnost 18. a 19. století. Jeho prozatím nejuznávanější práce je věnována zdánlivě odtažitému tématu – dějinám pachů.
Známý český historik a popularizátor historie vybral a poutavě napsal nejzajímavější příběhy z české historie od nejstarších dob po současnost. Kniha určená zahraničním turistům a studentům. Publikace v němčině.
Jak vznikl první zvon na světě? Jakými kouzly jsou opředeny svatovítské zvony? Proč zpívají Loretánské zvonky své tesklivé písně? Kolik zvonů je zavěšeno na Černé věži v Českých Budějovicích?
Macrobiův spis Saturnálie nabízí dobový pohled do prostředí nejvýznamnějšího uskupení "posledních pohanů" na latinské půdě, do Symmachova kruhu, působícího v Římě v poslední třetině 4. století.
V knize Hříchy a vášně přemyslovských králů nahlíží známý spisovatel a publicista Jan Bauer na přemyslovské krále (a jejich předchůdce knížata) nejen jako na historické osobnosti, ale hlavně jako na muže z masa a kostí.
V jedenácti kapitolách ožívají zcela neznámé osudy potomků knížete Rudolfa Thurn-Taxise, členů knížecího rodu Kinských z Chlumce nad Cidlinou i jejich příbuzných.
Publikace představuje rozvojové aktivity probíhající uvnitř východního bloku a působení socialistických zemí ve světě, který se tehdy nazýval „třetím“.
Poslední dvojčíslo časopisu Soudobé dějiny s názvem „Státní sociální politika v Československu (1918–1989)“ systematicky přibližuje a rozebírá vývoj konceptů a realizace sociální politiky v Československu po celou dobu jeho existence.