Pátý román Petry Hůlové – autorky Paměti mojí babičce či Umělohmotného třípokoje – je román dobrodružný a až detektivně napínavý. Autorka za knihu obdržela Cenu Josefa Škvoreckého 2008.
Linie matka-dcera, dcera jako pečovatelka o stárnoucí a staré rodiče, je v této společnosti považována za samozřejmost. Knížka formou dopisů mezi dvěma ženami přibližně ve věku 60-65 let přibližuje traumata, s nimiž se ženy bojí vůbec někomu svěřit.
Sborník vzpomínkových textů a rozhovorů k nedožitým osmdesátým narozeninám Olgy Havlové se snaží poskládat co nejreálnější obraz zakladatelky Výboru dobré vůle, první porevoluční první dámy, uznávané osobnosti disentu a manželky Václava Havla.
Půvabné vyprávění o svatojánských broučcích, jehož autorem je Jan Karafiát, na této audioknize předčítají Karel Höger, Jiřina Bohdalová, František Filipovský a další.
Dobrodružství pravěké tlupy a mladého hrdiny Kopčema si co do napínavosti v ničem nezadají s indiánkami Karla Maye a skutečnost, že se odehrávají ve starší době kamenné, jim dodává na přitažlivosti.
Alena je přesvědčená, že jejich manželství nic nechybí, jediným stínem společného života je, že Robert bývá v práci příliš dlouho a na rodinu mu zbývají jen drobečky času. Daniela věří, že Robert se brzy rozvede, a sní o společné budoucnosti.
Roger Brown je podle svého vlastního názoru nejlepší a nejhůře placený lovec hlav (headhunter) v Norsku, má příliš krásnou ženu a příliš drahou vilu, a proto si musí přivydělávat krádežemi uměleckých děl.
V Michalu Sýkorovi se na české scéně objevuje bravurní vypravěč a zároveň poučený autor, který navazuje mimo jiné na náročnější tradice britské detektivky.