Byli vlídní, přátelští a ochotní pomáhat – Víra, pověry a kouzla – Čarování – Život a smrt.
Názvy kapitol napovídají, kudy se čtenář bude ubírat při listováním druhým dílem této knihy.
V letech 2002–2012 bylo v rámci zástavby průmyslové zóny města Prostějova na kat. území Kralic na Hané prozkoumáno rozsáhlé sídliště neolitické kultury s lineární keramikou na ploše více než 11 hektarů.
V druhé polovině 40. let minulého století prošla americká zahraniční politika dramatickou proměnou. Pod vlivem akcelerujícího konfliktu studené války opustila své více než stoleté základy, izolacionismus a Monroevou doktrínu.
Obsáhlá životopisná freska, mapující životní souvislosti výrazné osobnosti první republiky, bytostného křesťana a demokrata, sekretáře Akademické Ymky a účastníka protinacistického odboje.
Svazek shrnuje dosud knižně nepublikované studie a články Jana Tesaře věnované nacistické okupaci a úsilí české kultury o „nalezení nového národního vědomí“ tváří v tvář tehdejšímu smrtelnému ohrožení.
Tato encyklopedie seznamuje čtenáře s významnými postavami, popisuje každou bitvu, každé významné tažení, uvádí desítky vysvětlujících mapek, schémat a plánků.
Severus z Ašmúnajnu otevřel ve fátimovském Egyptě rozvoj arabské křesťanské literatury v linii apologetických výkladů křesťanské nauky proti herezím i filosoficko-teologických disputací mezi křesťany a muslimy.
Poslední svazek volné trilogie zasvěcené kolonizaci Spojených států se věnuje vylíčení dnes doslova už klasického příběhu dobrodružné cesty Lewise a Clarka, zpopularizovaného románem i filmovým přepisem.
Po zveřejnění prvního dílu knihy se objevila řada nečekaných souvislostí a také mnoho otázek. Druhý díl přibližuje svět, který byl nejen těžištěm uměleckého proudu Třetí říše, ale také tvůrčí sféru, která byla Vůdci nejbližší. Literatura faktu.
Julius Fučík byl nejen oblíbeným žákem F. X. Šaldy, zdatným komunistickým novinářem a hrdinou druhého odboje, ale také ikonou českého stalinismu, symbolem normalizační propagandy a předmětem svérázného antikultu.
Publikace vypovídá o vztahu kolegů na pražské české univerzitě a později mladočeských poslanců, sociologa Masaryka (1850-1937) a národohospodáře Kaizla (1854-1901).