Tato první kniha o infinitesimálním kalkulu obsahuje jen základní poznatky z diferenciálního počtu reálných funkcí jedné proměnné, a to přibližně v rozsahu odpovídajícímu známému Úvodu do počtu diferenciálního.
Tradice pythagorejství poutala pozornost pro své názory a tabu již v 6. století př. n. l. Následovníci Pýthagory bývají považováni za zakladatele matematického uvažování či objevitele číselných poměrů hudebních harmonií.
Teoretický fyzik, laureát Nobelovy ceny, v této knize představuje nové pohledy na mnohé podivné aspekty všehomíra a ukazuje nové směry ve fundamentální fyzice a předpovídá nový zlatý věk fyziky.
Autor v knize zasvěceně a přitom zcela srozumitelně objasňuje teoretickou koncepci kvantového počítání, jeho základní algoritmy i první pokusy tuto fascinující myšlenku prakticky realizovat.
Kniha se zamýšlí nad historií fyziky i nad jejím současným stavem z hlediska autorovi teorie kvantové gravitace, která bude nejspíše pro mnohé dnešní fyziky odchované kvantovou mechanikou naprosto nepřijatelná.
Devlinova kniha podává přehledný obraz současné matematiky a historického vývoje jejích nejzajímavějších oblastí, zároveň vyzdvihuje její základní rysy, jimiž je jednoduchost, čistota, přesnost a elegance.
Kniha je nejen životopisem naší planety jako vesmírného tělesa, ale i portrétem vzniku a vývoje života. Navíc přináší sugestivní pohled do vzdálené budoucnosti Země, založený na analýzách mladého vědního oboru zvaného astrobiologie.
Jedna z nejvýraznějších osobností soudobé kosmologie rozvíjí ve své knize hypotézu o tom, že vesmír je prostorově konečný, přestože nemá žádné hranice.
