Básník Saigyo (1118-1190) je výjimečnou osobností ve světě japonské dvorské poezie. Zanechal více než 2000 básní. Básník touží uniknout ze světa, k němuž však zůstává trvale připoután. Směřuje k dokonalosti, o níž ví, že je nedosažitelná.
Kniha pojednává o vztahu mezi literárním psaním a ornamentem.
Propojuje tak literárněteoretickou a literárněhistorickou
problematiku s uměnovědnou, především vizuální oblastí.
Známý haškolog Radko Pytlík vzpomíná na letité schůzky s Bohumilem Hrabalem, jimž se říkalo "hospodská Sorbonna". Jeden z nejvzdělanějších evropských duchů vedl v hospodách debaty o umění, filozofii a literatuře.
Karen Duveová nám nelítostně a s nadhledem klade otázky na tělo: Kolik si toho člověk může dopřávat na úkor druhých lidí, dokonce i zvířat a rostlin? Čeho jsme ochotni se vzdát, a bez čeho se naopak v životě neobejdeme?
Publikace pojednává o vybraných oblastech lidských práv osob s postižením, nevyléčitelně nemocných a umírajícíh na pozadí historických zkušeností bezpráví, a sice nacistického programu sterilizací a "Euthanasie".
Kniha se věnuje historii a vlastivědě Třeboňska. Představena jsou zde s mírnými přesahy všechna města, městečka, obce a osady, která v minulosti tvořila třeboňský okres.
