Nejnovější kniha jednoho z největších současných amerických historiků Fritze Sterna, jeho osobní paměti, je zároveň jakousi pamětí století - svědectvím nebývalých a překotných proměn Německa od posledních dnů Výmarské republiky až po současnost.
Publikace je věnována osudům příslušníků československé zahraniční armády na Západě, kteří byli zároveň absolventy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Válečné i poválečné osudy těchto mužů nelze žádným způsobem zobecnit - každý je jiný.
Mirka Konkolská je už půl století manželkou a nejbližší spolupracovnicí nejslavnějšího českého mořeplavce moderní doby, matkou jejich syna Ríši a hlavní postavou, která stála v pozadí všech jeho velkých osamělých plaveb. Autobiografické vyprávění.
Jiří Paroubek ve své knize nechává nahlédnout do světa vysoké mezinárodní politiky. Přináší osobní charakteristiky státníků a politiků, se kterými se setkával v letech 2005-2010 jako český premiér či předseda ČSSD.
Masaryk, politik a polyhistor, zakladatel Československého státu a spolutvůrce uspořádání Evropy po první světové válce, je podle autora, psychologa a publicisty Bohumila Slámy, u nás i ve světě nezaslouženě opomíjen.
Vážná i humorná výpověď o hledání obyčejného člověka, který touží po přesahu. Zároveň je tato výpověď o osobní cestě kombinována, pro radost a zasmání, s řadou trapasů, které se přihodily autorovi i řadě známých osobností.
Monografie Stanislavy Přádné o filmovém režisérovi Miloši Formanovi se pokouší podat komplexní náhled na tvorbu tohoto významného tvůrce - a to jak v kontextu české, tak americké kultury.
Kniha, kterou Šavrda psal miniaturním písmem na toaletní papír a z vězení ji tajně vynesl jeho advokát, je přímým pokračováním titulu Vězeň č. 1260. Ostrov v souostroví čtenáři poodhalí poměry v komunistické věznici v Ostrově nad Ohří.
František Jan Vavák (1741-1816) byl největší z českých selských písmáků. Bez školního vzdělání samostudiem dosáhl značného kulturního rozhledu. V první buditelské generaci se uplatnil jako autodidaktický kronikář, veršovec, hudebník, zeměměřič ...
Druhá část politické biografie Edvarda Beneše se věnuje období od roku 1935, kdy se stává prezidentem ČSR, až do poválečných let poznamenaných marnými snahami o záchranu demokracie.
