Britský novinář ve své knize velice podrobně a čtivě líčí průběh dne 5. září 1972, kdy palestinští teroristé na olympijských hrách v Mnichově zajali část izraelské výpravy. Zároveň přibližuje politické zákulisí a tajné odvetné akce.
Publikace zpřístupňuje na mapách, kartografických modelech, vyobrazeních, grafech a kartogramech hierarchicky uspořádaný soubor vybraných poznatků moderní české historické vědy po roce 1989 vztahujících se k českým a slovenským dějinám.
Autorem kroniky, jež přináší podstatné zprávy o dějinách Polabských Slovanů (Venetů), byl saský kronikář Helmhold, který žil ve 12. století (1120 - po 1177) a byl knězem v Bosau nedaleko Plönu.
Dílo líčí dějiny polského státu od jeho počátků v 8. století a vládu Piastovců až k roku 1113, do doby Boleslava III. Křivoústého. Poskytuje i řadu údajů k celému středoevropskému regionu, včetně vzájemných vztahů mezi českým a polských státem.
Stručné a přehledné dějiny Ruska od Kyjevské Rusi po současnost. Autoři kladou důraz zejména na politické dějiny, stranou však nezůstává ani oblast kultury a hospodářství.
Kniha Historie o starých norských králích přináší komentovaný překlad kroniky prvního známého norského historika, mnicha Theodorika, který se v ní vrací k norským dějinám od dob krále Haralda Krásnovlasého († 930) po rok 1130.
Kniha věnovaná Boleslavu II. (práce polské historičky Joanny Sobieśak) je tradiční biografií. Pro nedostatek informací o sledované osobě jsou představeny i dějiny daného období (druhá polovina 10. století), v prostoru českého státu a jeho okolí.
Autor pojal poslední velkou diplomatickou cestu císaře Karla IV. jako dialog mezi textem a obrazem, mezi dobovými relacemi kronikářů s reportážními vyobrazeními iluminátorů rukopisů francouzské provenience.