Praha rudolfínská přivádí čtenáře do časů vlády Rudolfa II. (1576– 1611), kdy se Praha stává metropolí Svaté říše římské a pražský císařský dvůr vyhledávaným místem učenců, umělců i mágů a dobrodruhů.
Prostřednictvím případových studií kniha představuje historickou epistemologii coby snahu o produktivní propojení historických a teoretických přístupů k oblasti vědy a vědění.
Malé absolutistické království v nitru jižní Afriky při hranicích s Mosambikem představuje svébytnou a unikátní kulturně-historickou entitu, jež zůstává českému čtenáři stále neznámá.
Předkládaný sborník, vycházející u příležitosti Mezinárodního dne studentstva – Dne boje za svobodu a demokracii, který je doplněný řadou fotografií, má přispět k poctivým snahám, aby se na události před 75 lety nezapomínalo.
Autor se v knize "Vyšehradský hřbitov" pokusil o jakýsi výběr 164 snad nejzajímavějších jmen z osobností pohřbených na tomto hřbitově. U každého ze slavných nebožtíků uvádí několik slov o jeho životě a osudech.
Autor popisuje šedesátá léta pohledem obyčejného člověka, tedy pohledem naprosté většiny obyvatel. Kniha má podobu jakési encyklopedie a zaměřuje se jednak na věci, které byly tehdy normální a oblíbené, ale i na ty, které vybočovaly.
Vrchol Hostýna je dnes především vnímán jako hojně navštěvované poutní místo, jde ale zároveň i o jedno z nejvýznamnějších moravských hradišť ze závěru doby bronzové a počátku doby železné.
