Myslitelská cesta Martina Heideggera vyústila v přesvědčení, že úkolem
filosofie v „nynějším stavu světa“ může být jen snaha o pochopení
a interpretaci světa jako tkaniva čtyř vláken: Země, Nebes, Božství
a Smrtelných.
Tato kniha objektivně představuje islám tak, jak jej chápou "tradiční imámové", a nabízí čtenářům autentické a hluboké nahlédnutí do islámu.
V knize se prolíná pohled na víru založenou na Koránu s názory současné vědy.
Kniha představuje rozšířený text přednášky, která zazněla 17. března 2011 při přebírání mezinárodní ceny Fernanda Gila v Lisabonu. Ediční řada Parva philosophica, svazek 19.
Autor v této knize zkoumá biblický Jonášův příběh a nejen s pomocí hlubinné Jungovy psychologie hledá příčiny roztržení našeho bytí a lék k jeho opětovnému scelení.
Různorodost tradic, na nichž spočívá evropská kultura, reflektuje evropské myšlení přinejmenším od dob modernismu. Kniha přináší mimo jiné i obecnější úvahy o smyslu a metodě humanitních věd na počátku 21. století.
Studie je příspěvkem k vyjasnění Heideggerova pojetí metafysiky jako „dějin bytí“ (Geschichte des Seins), a to na základě jednoho z jeho „vůdčích“ slov (Leitworte), totiž prostřednictvím titulu „der Anfang“ – počátek.
Kniha přináší texty tří rozhovorů Karla Hvížďaly s výraznými osobnostmi, které ovlivňovaly a ovlivňují naše myšlení v posledních čtyřiceti letech.
Jde o filozofa Václava Bělohradského, knížete Karla Schwarzenberga a rabína Efraima Karola Sidona.
