Katalog k výstavě kreseb a prací na papíře Jiřího Načeradského (1939 - 2014), Josefa Bolfa (1971) a Lubomíra Typlta (1975) je prezentací tvorby bývalého profesora a jeho dvou výrazných žáků.
Tichý diagram bytí… Tento verš, obsažený v jedné z básní, jako by charakterizoval celou básnickou sbírku. Náznaky pocitů, míst, postav a dějů se zde střídají v obrazových skicách.
Monografie Kateriny Clarkové, zabývající se historií a vývojem románu jako protežovaného žánru socialistického realismu, představovala na počátku 80. let 20. století významný milník v analýze sovětské literatury.
Prof. RNDr. Jan Svoboda, DrSc., (1934) je vědec mezinárodní úrovně, jehož výsledky jsou dalekosáhle využívány v medicíně. V Ústavu molekulární genetiky AV ČR se zabývá buněčnou a virovou genetikou a nádorovými viry.
Čtyři čeští státníci, čtyři rozhovory, čtyři unikátní pohledy na novodobé dějiny. Kniha rozhovorů s Václavem Klausem, Petrem Pithartem, Pavlem Rychetským a Milošem Zemanem vychází při příležitosti 25. výročí sametové revoluce v Československu.
Geniální slovní hříčky s absolutními rýmy pro dospělé a s jejich cenzurou i pro děti. Texty básní jsou doplněny vtipnými ilustracemi známého karikaturisty Jana Hrubého.
Jde především o osobní příběh, na jehož počátku si autorka jako budoucí matka klade otázku: "Proč by měl porod bolet?" Nevšední otázka, za kterou následuje nevšední příběh ženy, maminky, matky.
Monografie R. Němce analyzuje rezidence Karla IV. na rodovém území Lucemburků ve střední Evropě: Pražský Hrad, Lauf v Horní Falci, Mylau ve Fojtlandsku, Ojvín a přidružené objekty v Žitavsku a Tangermünde v Braniborsku.
Na Bartově škole nastává pekelný den focení... ovšem tentokrát je v maléru Milhouse. Bart se vydá ochutnat smrtící nápoj a Líza bude řešit tajemný případ bezhlavých... panenek. A navíc se tu pustíme do boje s dopravní policií!