Knihu Jana Placáka tvoří 45 básní a 14 autorských barevných koláží. Základem Placákovy poetiky je tragikomická grotesknost vyjadřovaná se silnou sebeironií.
Michael Kubesa je dobře znám jako zpěvák opavské skupiny Ladě. Ve své knižní prvotině Liché kraje se nyní představuje jako básník a textař s postindustriálně temnými inspiračními zdroji.
Básnická sbírka Locus debilis shrnuje poesii Františka Dryjeho z let 2009 – 2014. Sociokritický rozměr imaginace, jejž zdůraznila sbírka předchozí, tu ustupuje do pozadí.
Ondřej Hanák se narodil v roce 1939, vystudoval ekonomii (zahraniční obchod), ale živil se jako dělník.V roce 1968 emigroval do USA, kde pracoval opět jako dělník, poté jako programátor a nakonec jako operátor pro leteckou společnost Alaska Airlines.
Jan Vladislav psal svoji poslední básnickou sbírku Příběhy v letech 1997–2009. Jde o básně s epickou osnovou, tedy skutečně o příběhy, jež zachycují životy nebo výmluvné zlomky osudů velkých umělců – básníků, malířů, divadelníků, filozofů.
Autor, který se prosadil v mnoha literárních soutěžích a jehož básně byly otištěny v Hostu, Welesu, Psím vínu, H_aluzi, Protimluvu a řadě sborníků, přichází se svou očekávanou, vyzrálou prvotinou s názvem „Ptačí král“.
Sbírka Vladimíra Binara Rty na sněhu obsahuje kolem dvaceti autorových básní z let 1969–1972. Tónem i poetikou se odlišuje od básní obsažených ve svazku Hlava žáru (2010), který představil ve výboru Binarovy verše ze šedesátých let.
