Bohatě ilustrované pokračování fenomenálního bestselleru Stručná historie času, v němž autor uvádí čtenáře do fascinujícího světa obecné relativity a kvantové mechaniky.
Tato kniha od tvůrce veleoblíbeného webového komiksu xkcd vám nabízí překvapivé odpovědi na důležité otázky, na které vás nejspíš nikdy ani nenapadlo se zeptat.
Nová verze světového bestselleru Stručná historie času. Stephen Hawking ve spolupráci s Leonardem Mlodinowem si dali za cíl především usnadnit pochopení obsahu. Knihu doplnili také řadou nových poznatků z oblasti fyziky a kosmologie.
Čtenář zjistí, že členové autorského týmu televizního seriálu jsou absolventy matematických oborů prestižních univerzit a že jejich vztah k matematice se v příbězích neztratí.
Hlavním cílem této mimořádné knihy na pomezí metamatematiky, informatiky, filozofie a kognitivní psychologie je zkoumání, co jsou a odkud se berou základní atributy člověka - vědomí a inteligence.
Co znamenalo světlo pro naše předky a co znamená pro nás? Vychází světlo z očí slunečního boha Re, anebo je to jen elektromagnetické vlnění? Proč ještě dnes cítíme bázeň před jevy, jako je duha nebo prostý plamen svíčky?
První IV. knihy Základů geometrie a matematiky Eukleidese z Alexandrie (asi 365-280). Eukleidovy "Základy" se zabývají jen těmi geometrickými objekty, které lze umístit do zorného polegeometrů. "Základy" jsou komentované Petrem Vopěnkou.
Kniha nabízí stručný přehled teorie her, nového vědního oboru, který již dosáhl řady důležitých výsledků na poli evoluční biologie a ekonomie a začíná přinášet revoluční objevy v dalších oborech, jako jsou například psychologie a politické vědy.
Kniha umožňující sdílet velký příběh počátků a následující mocnosti a moci matematiky.
Brilantní matematické úsudky formulované s historickou znalostí a filosofickým přesahem.
Tato první kniha o infinitesimálním kalkulu obsahuje jen základní poznatky z diferenciálního počtu reálných funkcí jedné proměnné, a to přibližně v rozsahu odpovídajícímu známému Úvodu do počtu diferenciálního.
Nekonečno, prostor a dimenze zdánlivě patří do matematiky od samého jejího počátku. Přesto se jich matematika chopila až na konci 19. století a teprve od 20. století jim věnuje samostatnou disciplínu – obecnou (množinovou) topologii.
Otec fraktální geometrie Benoit Mandelbrot
(1924–2010) líčí ve svých pamětech zevrubně
svou životní a vědeckou dráhu, která byla téměř
stejně kostrbatá jako objekty, jejichž studiem se
proslavil.
Knihy Základů geometrie a matematiky Eukleidese z Alexandrie (asi 365-280). Eukleidovy "Základy" se zabývají jen těmi geometrickými objekty, které lze umístit do zorného pole geometrů. "Základy" jsou komentované Petrem Vopěnkou.
Za pomoci mnoha ilustrací tato kniha poodhaluje tajemství přírody, které se ukrývá ve zlatém řezu, jednoduchém, avšak o to záhadnějším poměru, který dokonale zobrazuje nerozpojitelné propojení částí a celku.
Čtvrtý a předposlední díl postupně vydávaného nejzásadnějšího díla evropské vzdělanosti. Kniha přináší opět rozsáhlé úvodní originální studie Petra Vopěnky o tématech: Roviny a přímky, Planimetrie a stereometrie, Tělesové úhly.
Michio Kaku vykonal další dobrodružnou výpravu po hyperprostoru. Seznamuje laického čtenáře s teorií superstrun a zábavně a srozumitelně ho uvádí do problematiky vyšších dimenzích.
