Závěrečný, čtvrtý svazek 3. dílu se věnuje církevní instituci, která zásadně poznamenala jak světovou, tak naši historii hlavně v období 16. až 18. století: tovaryšstvu Ježíšovu.
Karen Duveová nám nelítostně a s nadhledem klade otázky na tělo: Kolik si toho člověk může dopřávat na úkor druhých lidí, dokonce i zvířat a rostlin? Čeho jsme ochotni se vzdát, a bez čeho se naopak v životě neobejdeme?
Kniha vrchního rabína britského Commonwealthu, sira Jonathana Sackse, obsahuje třicet šest zamyšlení, ve kterých se rabín Sacks zabývá problémy současnosti na pozadí starozákonních textů a naopak vysvětluje biblické texty na příkladech z dnešního světa.
Peter Burke touto knihou navazuje na první díl svého souhrnného zamyšlení nad vztahem Společnosti a vědění a oba svazky souborně podávají přehled o vývoji znalostních a vzdělávacích praktik, institucí a trendů "od Gutenberga po Google".
Autoři knihy prozkoumávají víru i vědu celými staletími a skrze biologii buněk, fraktální geometrii, lidskou historii, politické vědy, společenské mýty a mnoho dalšího poukazují na skutky, které nás dovedly až tam, kde se nacházíme právě dnes.
Valburga Vavřinová navazuje na svoji úspěšnou věcnou encyklopedii Abeceda Vánoc a chce, abychom o Velikonocích přemýšleli, a nejen si užívali pomlázky.
Kniha je první rozsáhlou empirickou analýzou rodinných konstelací podle Berta Hellingera. Michael Angermaier udělal pro čtenáře kompetentní recenzi tohoto rozsáhlého díla a její výsledky přehledně shrnul.
Autor se zabývá Augustinovými snahami o syntézu křesťanství a antiky, jeho názory na vztah jednotlivce k církevní instituci, zdůrazňuje jeho chápání lidské svobody a nutnosti aktivity a mravní zodpovědnosti každého jedince.
