Monografie o Anaxagorovi představuje intelektuální proměnu starší iónské přírodovědy a archaické filosofie v duchu „osvícenství“ řecké raně klasické doby.
Problémy války a míru patří mezi klasická témata a na počátku 21. století ožívají v nové podobě. Kniha vychází ze současných diskusí v analytické morální a politické filosofii, jež se týkají otázek globální spravedlnosti, globálního vládnutí atd.
Myslíme pojmy, to jest slovy, avšak je rovněž možné myslet obrazy? Nikoli obrazným způsobem, metaforami a jinými prostředky nepřímého vyjadřování, nýbrž skutečně v obraze? Současná filosofie klade tuto otázku pouze nepřímo.
Slavjanofilství je klíčovým hnutím, bez něhož nelze pochopit vývoj ruské kultury v 19. a 20. století ani řadu jevů současného ruského života. Přesto nebo snad právě proto se v literatuře málokde setkáme s jeho konkrétnějším vymezením.
Gershom Scholem se v knize zamýšlí nad tím, nakolik lze některé prvky židovské mystiky formativního období judaismu nazvat „gnostickými“ a nad jejich styčnými body i rozdíly ve srovnání s řeckou, křesťanskou či mandejskou gnostickou tradicí.
Tato kniha vede čtenáře k pochopení a ocenění základních pojmů klasického indického buddhistického myšlení: sleduje jeho vývoj už od Buddhovy doby a otvírá pohled na nejnovější vědecké poznatky i sporné otázky.
Kniha rozhovorů s filosofem Michaelem Hauserem se zabývá závažnými otázkami naší doby, ve které se vyhrocují rozpory současného socioekonomického a kulturního systému.
Jak napovídá název této knihy, jejím cílem je podat komplexní a zároveň přehledný výklad rozmanitých způsobů, jimiž byla v dějinách evropské filosofie pojímána povaha a úloha touhy, žádostivosti a dalších obdobných typů usilování.
„Žít s tajemstvím“ je kniha bilanční. Autor vybral klíčové myšlenky z publikací posledních patnácti let své tvorby a utřídil je do dvou svazků podle nejzávažnějších témat, kterým se věnoval.
Výjimečně prozíravý, ba prorocký text přináší pronikavou úvahu s nadčasovou platností o podstatě tyranské vlády a poddanství. Proč vlastně lidé souhlasí se svým vlastním zotročením? Proč na ně přistupují? Proč dobrovolně, ba ochotně slouží?
Osm příspěvků zařazených do knihy Po cestách kritického myšlení je provázáno vztahem k dílu Otakara A. Fundy. Nabízí rozbor vývoje Fundova myšlení a zasazuje je do kontextu obecných kulturně-filosofických problémů současnosti.
Skrze rozličná témata přibližuje filozof Martin Škabraha své pojetí liberalismu jako sociálně a ekologicky orientované politiky, jež by se v době vleklé krize kapitalismu měla umět inspirovat i v marxistické tradici.
