Známý výrok z Dostojevského románu Idiot „Krása spasí svět“, který dal název této kolektivní monografii, otevřel otázku, na kterou se kolektiv autorů této knihy pokusil dát odpověď: „Jaká krása spasí svět?“
V díle Niklase Luhmanna, myslitele funkcionální sociální teorie a dnes již sociologického klasika, který byl pro svůj široký záběr označován za „Hegela druhé poloviny 20. století“, hraje analýza náboženství stěžejní roli.
Nebeský žebřík byzantského mystika Ióanna Klimaka je dnes shodně považován za jedno z nejvlivnějších děl východní i západní asketiky. Spis se těšil mimořádné oblibě již od svého vzniku v 7. století a zanechal výraznou stopu v asketické literatuře.
Předkládaná studie je pokusem o vědeckou interpretaci jednoho ze 114 Ježíšových výroků obsažených v Tomášově evangeliu. Koptské evangelium může být zajímavé jak pro novozákonní badatele, tak i pro badatele v oblasti raně křesťanské literatury.
Paměti kněze a archiváře Františka Teplého přibližují děj v oblasti
českobudějovické diecéze, části jejího českého i německého venkova a
města Jindřichova Hradce v letech 1891-1923.
Smysl pro víru (sensus fidei) je oním nadpřirozeným poutem v srdci lidí, které drží pohromadě církev. Jasnější vědomí o tomto nesmírném daru by měl vést zejména katolického věřícího k novému sebehodnocení.
Svatý rok milosrdenství je pro celou církev mimořádnou událostí. Co v něm máme dělat? Především "Obnovit hodnotu mlčení při rozjímání Slova, které nám je určeno.
Další kniha z řady základních textů evropské vzdělanosti iniciovaná Petrem Vopěnkou. A po desetiletích teprve druhá přeložená kniha zásadních textů jednoho z největších matematiků, logiků a myslitelů dvacátého století.
