Rodinná kronika oceněná prestižní cenou Libris v kategorii nejlepší historická kniha roku 2015 líčí strhujícím způsobem historii tří generací Münninghoffů, která se klene přes druhou půli dvacátého století.
Ve velkolepém panoramatickém záběru onoho dlouhého evropského století od Francouzské revoluce (1789) do pruského masakru civilistů ve Flandrech (1914) líčí významný anglický historik politický zápas křesťanských církví.
Autorka na příkladu úřední statistiky, komunální politiky, intelektuální veřejnosti a populární kultury zkoumá, jak Pražané vytvářeli, vyjednávali i překračovali vlastní skupinové představy i obrazy jiných.
Pátrání po vrazích první oběti hitlerovského režimu mimo hranice Německa trvalo plných dvanáct
let a autor je v některých fázích unikátně sleduje doslova
krok za krokem. „Případ Lessing“ je dramatickým
výřezem z obrazu pohnutého 20. století.
Kniha analyzuje jeden z nejrozsáhlejších protestů éry československého
stalinismu, plzeňskou červnovou revoltu proti peněžní reformě v roce
1953. Metodologicky přitom vychází z teorií tzv. nových sociálních hnutí.
Závěrečný díl trilogie o alžírském konfliktu z let 1954-1962 přibližuje nejrozsáhlejší francouzskou vojenskou ofenzívu proti alžírským mudžáhedínům, tajemství francouzského jaderného programu a testů atomových bomb na Sahaře...
Příběh muže, který bojoval v průběhu první světové války jako československý legionář v Rusku a prošel jak jejími slavnými bitvami, tak těmi zcela zapomenutými.
Naše povídání navazuje na knihu „Tajný deník ruského legionáře“. Knížka získala mezi čtenáři nečekanou oblibu a na jejich žádosti autor životní příběh našeho legionáře ve druhém díle dovyprávěl až do konce.
Kniha K. H. Franka vyšla poprvé v roce 1946, v době právě probíhajícího soudního procesu s tímto někdejším státním ministrem pro Čechy a Moravu. Toto druhé vydání představuje reedici původní publikace doplněnou o poznámky a komentáře.
Vůbec první ucelenější zpracování dějin Invalidovny se zabývá především osudy lidí, kteří do tohoto areálu přicházeli, aby nemuseli žebrat či živořit, kde se ale i rodili, umírali, léčili, modlili, bydleli a pracovali.