Práce německého historika Andrease Wiedemanna mapuje druhou a méně známou část procesu, při kterém došlo k vůbec největším přesunům obyvatelstva v českých zemích v historii – celkem se vyhnání a znovuosídlování bezprostředně týkalo pěti milionů
lidí
Cílem předkládané monografie, která je založena na několikaletém výzkumu v britském Národním archivu i v dalších zahraničních a domácích archivech, je analýza vnímání a přístupu britského vyslanectví v Praze.
První část historické studie zabývající se vývojem v Česko-Slovensku od podepsání mnichovské dohody po okupaci českých zemí a vznik Slovenské republiky.
Třetí svazek ze série kolektivních publikací, v nichž se mezinárodní tým mladých badatelů z oblasti historie a dalších příbuzných oborů zamýšlí nad otázkami obecných dějin 20. století.
Když opouštěly v lednu roku 1826 španělské oddíly svoji poslední pevnost na americkém kontinentě, zůstaly Španělsku na západní hemisféře dvě kolonie – Kuba a Portoriko. Důležitější byla Kuba, jíž Madrid také věnoval větší pozornost.
Kniha významného britského historika je jedním z ojedinělých děl, které popisují tuto klíčovou událost českých a evropských dějin z pohledu Velké Británie.
Ústředním tématem knihy Pavla Barši je vztah sociální reality k sociální paměti. Na příkladě paměti holocaustu mapuje proměny nazírání na genocidu Židů v Evropě, Izraeli i Americe.
Strhující dokument o excesech, kterých se dopouštěly tzv. Rudé gardy na Němcích po osvobození v roce 1945. Kniha je ekvivalentem stejnojmenného televizního dokumentu České televize. Součástí knihy je DVD se záznamem masakru na Bořislavce.