Většina prací věnovaných německým obyvatelům českých zemí se soustředí na meziválečné období, na druhou světovou válku a následné nucené vysídlení Němců. Na rozdíl od nich se kniha Piotra Majewského zabývá také kořeny těchto událostí.
Přestože se česká města neúčastnila stavovského povstání v letech 1618–1620 tak aktivně jako oba šlechtické stavy, následky bitvy na Bílé hoře se v jejich dalším vývoji odrazily přinejmenším stejně velkou měrou.
V návaznosti na knihu České snění vychází další mimořádně čtivá kniha Pavla Kosatíka, představující klíčové okamžiky českých - politických i kulturních - dějin. Kniha poskytuje dobrý podklad k diskusím o Češích, češství a o českém národním charakteru.
Čtivě napsaná kniha historika Pavla Kosatíka je věnována kolektivním českým snům 19. a 20. století, které vypovídaly zejména o falešných představách, touhách a iluzích, které Češi měli o sobě samých.
Biografická kniha Pierra Milzy nahlíží na mussoliniovskou látku sice z pohledu globální interpretace fenoménu fašismu, ale neopomíná ani osobní, ba intimní stránky fašistického vůdce, jenž po více než dvacet let řídil osudy Itálie.
Žádný jiný ze starožitných českých rodů se do naší historie nezapsal tak, jak se to podařilo Rožmberkům (a jejich předkům Vítkovcům). Navzdory faktu, že vymřeli po meči před více než pěti sty lety, jako by byli stále mezi námi.