Je zpověď pro vás frustrující záležitostí? Anebo nevíte, co vlastně máte při vyznání hříchů říct? Jak se dívá na zpovídání kněz a proč ještě stále stojí před vánočními či velikonočními svátky u zpovědnic fronty?
Gershom Scholem se v knize zamýšlí nad tím, nakolik lze některé prvky židovské mystiky formativního období judaismu nazvat „gnostickými“ a nad jejich styčnými body i rozdíly ve srovnání s řeckou, křesťanskou či mandejskou gnostickou tradicí.
Monografie o Anaxagorovi představuje intelektuální proměnu starší iónské přírodovědy a archaické filosofie v duchu „osvícenství“ řecké raně klasické doby.
Michail Bakunin, ruský filozof, revolucionář a anarchista, představil ve svém nejznámějším
textu nazvaném Bůh a stát výklad společenského vývoje, podle nějž člověk překonává
stadium zvířete a božského otroctví díky své schopnosti vzpoury.
Jedná se o první komplexní monografií pojednávající o Meadovi v českém prostoru. Jejím předmětem je prezentace a analýza naturalistické filozofie jednání tohoto myslitele a její následná aplikace na rozličné filozofické problémy.
Ravaissonovo pojedání o zvyku významně zasáhlo do dějin francouzského myšlení. Například Bergson vypracovával svou dualitu mezi bezprostředním a zprostředkovaným poznáním v návaznosti na závěrečné pasáže spisu O zvyku.
Otřásání základů (The Shaking of the Foundations, 1948) je první ze tří Tillichových souborů kázání. Pronikavé meditace a úvahy nad známými či méně známými biblickými texty i po letech překvapují hlubokým porozuměním a existenciálním nábojem.
