Vítězslava Kaprálová (24.1.1915 – 16.6.1940) je výjimečná skladatelská osobnost české hudby první poloviny 20. století, doby tvůrčích hledání v technice hudebního vyjadřování a ve vytváření základů nové hudby.
Je pozoruhodný příběh tohoto přátelství dvou básníků, které jako by všechno rozdělovalo: zeměpisná vzdálenost (jeden se nejčastěji nachází v Paříži, ten druhý v Praze), jejich společenská angažovanost....
Kniha rozhovorů s dvanácti osobnostmi, které svým statečným občanským postojem vzdorovali buď v minulosti totalitní zvůli, nebo v přítomnosti marasmu korupce navzdory hrozícím problémům.
Autorem knihy o vlastním, „trochu jiném“ životním příběhu po politických a společenských změnách v naší zemi po Srpnu 1968 je profesionální potápěč. Svůj zajímavý a poměrně dobrodružný život po odchodu z Čech sepsal především „pro naše potomky".
Novinářka Alice Horáčková se do podrobna
vyptávala osmi sourozenců sedmi výjimečných
lidí na to, jaké to je, žít svůj život ve vedlejší úloze.
Zjistila, že to je často těžší než vystupovat v hlavní
roli.
Středa 27. května 1942 v 10.35 hodin, libeňská zatáčka v Praze 8. Reinhard Heydrich, zastupující říšský protektor, sedí na předním sedadle mercedesu. Vůz řídí Johannes Klein, jeho vycvičený osobní strážce.....
Kniha s poetickým a přitom přiléhavým názvem má za cíl ukázat nedoceněnou a často opomíjenou autorku v poněkud nezvyklém světle. Obsahuje totiž poezii, divadelní hry, originální prózy, ukázky z cestopisu a aforismy.
Knihu doplňuje téměř sto dvacet dobových vyobrazení, starých rytin, iluminací z nejrůznějších kronik a kodexů, vedut, map, stavebních plánů, portrétů, fotografií nejrůznějších rukopisů i staveb, pečetí, soch či náhrobků.
