Proč vlastně proběhla listopadová revoluce 1989 tak pokojně? Jakou osobní úlohu sehrál Michail Gorbačov v tom, že proti demonstrujícím nezasáhly ani naše armáda, bezpečnost či milice, ač byly připraveny?
V této autobiograficky laděné knize Sutkus detailně
popisuje své zážitky z války, založené na
pečlivě vedených, téměř deníkových záznamech,
i svůj pozdější život ve vyhnanství na
Sibiři pod dozorem sovětských tajných služeb.
Paměti odstřelovače, který v řadách Rudé armády bránil Leningrad, byl několikrát raněn a ztratil své nejbližší. Velice realistický a přesvědčivý záznam průběhu heroických bojů na obranu města včetně popisu taktiky snajprů.
Kniha K. H. Franka vyšla poprvé v roce 1946, v době právě probíhajícího soudního procesu s tímto někdejším státním ministrem pro Čechy a Moravu. Toto druhé vydání představuje reedici původní publikace doplněnou o poznámky a komentáře.
Známý popularizátor historie Jan Bauer nás zavádí nás do epochy, ve které se začaly rýsovat základy českého státu, toho zprvu nevelkého a sobeckými zájmy zmítaného knížectví, které se v budoucnosti mělo stát mocným a slavným královstvím...
Na našem knižním trhu ojedinělá publikace, díky níž získáte ucelenou představu, jak se stravovali naši dávní předkové, jaká byla skladba jídla jednotlivých vrstev obyvatelstva a můžete si dokonce i vyzkoušet některý z uvedených receptů.
V listopadu 2015 uplyne od události, které se říká Bitva na Bílé hoře, tři sta devadesát pět let. Tato kniha se šířeji zabývá prakticky vším, co předcházelo této jinak z vojenského hlediska nepříliš významné šarvátce, co se seběhlo kolem ní a po ní
Příběh programové zrady – tak by se daly nazvat osudy Augustina Přeučila, československého pilota, který z příkazu gestapa odešel v roce 1939 do exilu.
Tato publikace svým stylem volně navazuje na knihu S Theodorem o hieroglyfech. Je tedy psána jako dialog mezi mladým Martinem a moudrým Theodorem, který tentokráte medituje nad staroegyptským uměním doprovázeným krátkými hieroglyfickými nápisy.
Čtivě napsaná kniha historika Pavla Kosatíka je věnována kolektivním českým snům 19. a 20. století, které vypovídaly zejména o falešných představách, touhách a iluzích, které Češi měli o sobě samých.