Kniha vás zavede do největší země světa, do časů vlády posledního ruského cara. V době, kdy se již neodvratně blížil konec jeho vlády, vzniklo v této zemi po třech staletích znovu naše samostatné vojsko, vojsko Čechů a Slováků.
Svědectví Antonína Coufala z ruských legií Následující text je přepisem dochovaného deníku mého pradědečka Antonína Coufala (narozeného 6. 3. 1885 ve Vamberku, okr. Rychnov nad Kněžnou).
Českému čtenáři se dostává do rukou překlad zajímavého středověkého díla dominikánské tradice. Čtvrtý nástupce svatého Dominika (generální magistr řádu) sepsal pro bratry příručku, jak kázat (a především jak nekázat).
Nucené práce v pobočných koncentračních táborech byly součástí proměny župy ve výrobní prostor Říše a nekompromisním způsobem změnily celkovou atmosféru v regionu.
Kniha čtenářům tlumočí otázky, jež může historik položit souboru literárních děl sepsaných v 15. století na dvoře burgundských vévodů. Představuje příběhy života a tvorby několika básníků, kronikářů, romanopisců a cestovatelů, ...
Na historických snímcích jsou v publikaci zachyceny tři turistické cíle a to Suchý vrch, Severomoravská chata a Lázek. Mezi těmito chatami a rozhlednou jsou zachyceny obce poblíž bývalé zemské hranice.
Publikace předkládá dosud nejpodrobnější rekonstrukci šíření západní, tibetobarmské, větve sinotibetských jazyků, která je založena na nových archeologických zjištěních.
Příběh muže, který bojoval v průběhu první světové války jako československý legionář v Rusku a prošel jak jejími slavnými bitvami, tak těmi zcela zapomenutými.
V první části seznámí kniha čtenáře s životem V. Priessnitze (1799-1851), průkopníka novodobé přírodní léčby a jím založeným prvním vodoléčebným ústavě na světě – dnes Priessnitzovy léčebné lázně Jeseník. ...
Publikace osvětluje jednu ze zásadních kapitol dějin ruského dějepisectví. Přináší analýzu koncepce ruských dějin Borise N. Čičerina (1828–1904) v dobových souvislostech ruské historiografie a v kontextu Čičerinových děl státovědných a filozofických.
Historická literatura i další prameny běžně prezentují Dejvice jako jakési bílé místo na mapě Pražského povstání v Květnu 1945. S výmluvou, že se zde tehdy snad vůbec nic nedělo, protože tyto Dejvice drželi pevně „Němci“...
Kniha přináší unikátní svědectví Ladislava Špačka o tom, jak se s Václavem
Havlem seznámil, o začátcích spolupráce v komůrce Havlova bytu u Vltavy,
až po triumfální zahraniční cesty plné úsměvných i dobrodružných příhod.
Jeden z nejvýznamnějších představitelů československého exilu po roce 1968 vypráví italskému novináři o složitém politickém zákulisí a podrobnostech, jejichž význam se ukazuje teprve v souvislostech.
Útlá knížečka, víc reportáže než povídky, čtení srozumitelné hlavně těm, kdo po poslední válce vyrůstali v dosídlených pohraničních oblastech, kde žili pohromadě Češi odevšad, Češi z Volyně, Rumuni, Bulhaři, cikáni, nevysídlení Němci atd.
Kniha je příběhem vojáka-důstojníka, který se zúčastnil bitev na ruské i na italské frontě, je plná drobných, vážných i nevážných příhod, které se mu přihodily na bojištích i v nemocnicích a v období rekonvalescence.