V dnešním globalizovaném světě se zdá téměř nemožné, že ještě existují těžce dosažitelná místa. Obrazová publikace s doprovodnými příběhy. Nejkrásnější kniha Podzimního knižního veletrhu (2012)- cena města Havlíčkův Brod.
Kniha uzavírá svým příběhem dvacetileté himálajské dobrodružství nejúspěšnějšího českého horolezce Radka Jaroše. Je volným pokračováním publikací Hory shora a Hory shora 2, ve kterých jsou popsány jeho výstupy na předešlých třináct osmitisícovek.
Ve druhém díle nás autor povede od Zlatého tygra, o němž byl díl první, na Nové Město do dalších slavných pražských hostinců, jejichž osudy se proťaly s českými kulturními dějinami a jež tak spoluvytvářely specifickou českou subkulturu.
Cestopis vzniklý na základě vlastních autorových zkušeností popisuje skutečnou Kubu se všemi jejími klady a zápory. Velmi čtivou a přístupnou formou je načrtnut možný plán cesty po ostrově.
Šimon Polský (arm. Simeon Lehaci), který pocházel z arménské diaspory v Polsku. V letech 1608–1618 podnikl několik cest po východní a jižní Evropě a po Osmanské říši s cílem navštívit slavná poutní místa.
Publikaci doprovozenou unikátními fotografiemi a fotografickými sériemi Pavla Hrocha bychom mohli nazvat Abecedním průvodcem z bláta do louže nebo třeba nevšedními zápisky celkem všedního cestovatele na Kubě někdy na konci Castrovy éry.
Tato audiiokniha vás vezme na dalekou cestu do Malého Tibetu. Tam v Himalájích leží pro nás, Středoevropany, docela jiný svět. Ale možná někdy máme až idealistické představy o tom, jak tam žijí mniši i obyčejní lidé.
Vzpomínky předního českého přírodovědce a prvního ředitele Přírodovědeckého muzea Národního muzea Otakara Štěpánka na jeho cesty po Krétě a Peloponésu během 30. let 20. století.