Toto město na východě Domažlicka mělo i se svým nejbližším okolím velké štěstí, že se v posledních dnech války nestalo dějištěm jedné z posledních bitev 2. sv. války na českém území, s těžkými materiálními škodami i ztrátami na životech!
Sborník přináší příspěvky přednesené na mezinárodním sympoziu Válečný rok 1944 v okupované Evropě a v Protektorátu Čechy a Morava, uspořádaném Ústavem pro studium totalitních režimů 30. října 2014.
Soubor esejů Jeana Améryho (1912-1978) se vrací do období druhé světové války a let následujících a zachycuje autorovu klíčovou zkušenost - zážitky židovského vězně nacistických vyhlazovacích táborů.
Pátrání po vrazích první oběti hitlerovského režimu mimo hranice Německa trvalo plných dvanáct
let a autor je v některých fázích unikátně sleduje doslova
krok za krokem. „Případ Lessing“ je dramatickým
výřezem z obrazu pohnutého 20. století.
Sborník s úplným podtitulem Válečná cesta Ivana Matouška, důstojníka československé a francouzské kavalerie, 1939–1944 přináší dokumenty a svědectví blíže osvětlující tři rozhodující události Matouškovy válečné cesty.
Mnoho dosud nepublikovaných fotografií ze sbírek a fotoalb někdejších "dvorních" fotografů a působivě zpracované téma, kdy autor často nechává aktéry promlouvat jejich vlastními slovy - to jsou hlavní klady této knihy.
Jaká byla atmosféra Brna „pod hákovým křížem“? Poněkud netradiční průvodce, který prostřednictvím příběhů čtyřiceti brněnských lokalit seznamuje čtenáře s tím, jak vypadalo město v době nacistické okupace.
Publikace je vlastně čtvrtým dílem úspěšné trilogie „Jednotka určení SOS“. K jednotlivým životopisům jsou připojeny textové materiály vztahující se k působení dotyčné osoby v legiích, SOS nebo v protinacistickém odboji.
Kniha nejen o samotné operaci Market–Garden, ale i o jejich vzniku, historickém i politickém pozadí,
potížích při realizaci, neúspěchu i neslavném ústupu spojeneckých jednotek z mise, která měla
zapříčinit pád nacistického Německa a ukončení války.
Max von der Grün se svým výrazně autobiografickým románem Dva dopisy Pospischielovi vrací ke svému vlastnímu dospívání na Tachovsku v období prvorepublikového Československa. Součástí knihy je i čtivý doslov s autorovým životopisem.
Historická literatura i další prameny běžně prezentují Dejvice jako jakési bílé místo na mapě Pražského povstání v Květnu 1945. S výmluvou, že se zde tehdy snad vůbec nic nedělo, protože tyto Dejvice drželi pevně „Němci“...
Autentický příběh dosud žijícího Bořivoje Bartoníčka, v době německého nacismu studenta a člena českotřebovské odbojové skupiny, který v naprosté izolaci strávil více než čtvrt roku v cele smrti, v těsném sousedství popravčí gilotiny.
Vzpomínková kniha Objevil jsem Katyň je osobní výpovědí duchovně založeného člověka o výlučném osudu, který se od těch „běžných“ odlišuje jedním zásadním faktem – autor totiž bojoval ve 2. světové válce jako voják Wehrmachtu.
Monografie Bílá místa ve výzkumu holokaustu je výsledkem desetileté přednáškové činnosti Spolku akademiků Židů a jeho tříleté spolupráce s Fakultou humanitních studií UK.
