Text publikace doprovází fotografie, návrhy, půdorysy a technická schémata, jejichž cílem není vždy text doslova ilustrovat, ale také vytvořit další, vizuální vrstvu příběhu o scénografii Josefa Svobody, která má vlastní vývoj a rytmus.
V první dekádě první republiky se zásadně proměnily podmínky, za nichž mohly československé umělkyně vystavovat v zahraničí a začleňovat se tak nejen do širšího kontextu dobového „ženského umění“, ale rovněž do moderního umění jako celku.
O oslovení sochaře Zbyňka Sekala (1923–1998) japonskou kulturou a společností svědčí jeho deníkové záznamy z doby pobytu v Japonsku v lednu a únoru 1989. Odpovědí mu byl spontánní obdiv Japonců vůči jeho vlastní tvůrčí cestě.
Je adresována všem lidem s citem pro minulost a zvláště zájemcům o fotografování – včetně těch, kteří zveřejňují dnešní obrazové památníky na vlnách nových médií.
Výběr ze studií, které autor napsal za posledních 15 let pro časopis Svět a divadlo. Jednotlivé kapitoly (Autoři a řeč, Herci a řeč, Performeři a řeč, Tyjátr a řeč a Řev a řeč) se zabývají především hlasově-řečovým projevem v souvislosti s herectvím.
Výpravná umělecká monografie Félicien Rops: enfant terrible dekadence je první původní českou monografií věnovanou životu a tvorbě jednoho z hlavních představitelů evropské výtvarné dekadence a symbolismu, která ho zasazuje do kontextu těchto hnutí.
Název výstavy a zároveň publikace – Ještě jsem tu nebyl – vymyšlený Jiřím Kovandou přetéká emocionálním nábojem a zachycuje poetickou citlivost umělce a neustálou aktuálnost otázek a pochybností, které formuloval během čtyřiceti let své tvorby.
Das Werk gibt einen fundierten Einblick in die Werke deutschsprachiger bildender Künstler aus Böhmen, Mähren und Schlesien in der Zeit der Tschechischen Republik von 1918 bis 1938.
